Svět kolem nás plní neustálá klišé či slovní obezličky. I v Respektu až moc často opakujeme, že se něco „ocitlo na křižovatce“, že někdo „vysílá signál“, že se „hledá recept“ na to či ono, nebo dokonce, že se „hledá prezident“.
Jako novináři tedy nemáme politikům co vyčítat. Někdy se ale za floskulemi skrývá víc než jen únava či spěch. Když politici před lety neustále opakovali:
„Neporcujme medvěda, dokud běhá po lese,“
byl to jasný projev bezradnosti a neschopnosti řešit vážný problém.
Často jsme také svědky spojení „umím si představit“, což je krásná věta, kterou lze použít na kde co a nic tím přitom neříct. Lze si představit, že jednou všichni poletíme na Měsíc, ale o relevantnosti to moc neříká.
V poslední době politici chrlí nové sousloví: „Kauza je natolik závažná, že musí být důkladně vyšetřena – padni, komu padni,“ prohlásil Miroslav Kalousek. „Nechť je věc vyšetřena podle principu padni, komu padni, řekl Ivan Langer. „Vyšetřování musí jít do detailů a jednoznačně respektuji i princip padni, komu padni,“ vyslovil Petr Nečas. „Jestli se ukáže, že to někdo vzal zkratkou, tak je to samozřejmě špatně. A musí platit padni, komu padni,“ uvedl Vít Bárta.
O čem ono „padni, komu padni“ svědčí? Že tu nic nepadá. Nikomu a nikam. Sice to zní krásně a odhodlaně, ale ta tři slova nikoho nic nestojí. Jsou příliš obecná a jen odvádějí pozornost. Něco jiného bude, až dostanou věcný rozměr. To znamená, až premiér třeba prohlásí: „Odvolávám ministra XY, protože je třeba dodržovat heslo padni, komu padni.“ Schválně, kdy to asi přijde. Každopádně situaci na politické scéně se věnujeme mimo jiné na našich komentářových stránkách.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, ačkoli jsme se ocitli na křižovatce, rád bych vyslal signál, že si umím představit – a to padni, komu padni –, že na následujících stránkách budete hledat a nacházet inspirativní čtení.
ERIK TABERY
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
