Český Sputnik

Američané vědí, že chtějí být nejlepší na světě. Zároveň chápou, že jim ujíždí vlak. Nezaměstnanost neklesá, dluhy rostou do astronomických výšek. Když Barack Obama minulý týden pronášel každoroční projev o stavu unie, příliš v něm Spojené státy nechválil. Evropané podle něj mají lepší infrastrukturu, Jihokorejci jsou lépe připojeni k internetu, Číňané mají modernější letiště a lepší vlaky a vzdělanost Američanů začíná slušně pokulhávat za nejvyspělejšími zeměmi. Obama nazval křižovatku, na níž Američané stojí, „momentem pro nový Sputnik“ – v narážce na chvíli, kdy si USA v roce 1957 uvědomily, že je tehdejší Sovětský svaz předbíhá ve vývoji raketové techniky a ovládnutí vesmíru.

Obě situace jsou stěží srovnatelné v detailech, podstata je ale stejná. Američtí politici se nebojí vytknout cíl a stát si za ním. Dnešní prezident chce navzdory potížím znovu porazit svět v technických inovacích, vzdělání i výstavbě infrastruktury podobně, jako když snaha o výzkum vesmíru rozproudila inovace v celé ekonomice.

Ve Spojených státech se samozřejmě po projevu zvedla vlna kritiky polemizující s prezidentem. Je potřeba škrtat výdaje a uvolnit iniciativu byznysu, nebo je naopak nutné správně zainvestovat s tím, že rozvoj Americe umožní ze svých dluhů „vyrůst“? To je naprosto legitimní debata, do které se Američané s obvyklou vervou pustí a nějak si ji nakonec vyřeší. Důležité je, že obě strany vědí, o co jim jde – mají strategický cíl…