Nový dům na starém rohu

Paní učitelka nese plnou tašku věcí, první nájemníci se už stěhují do nového domu na Petrském náměstí. Budou tady bydlet zaměstnanci Městské části Praha 1, která dům zaplatila. Hlavně prý učitelky a policisté, takže na společných pavlačích a terasách by mělo být o zábavu postaráno. Nájemnice vypadá, že se na to těší, a když zjistí, že na pavlači před jejím bytem stojí autor téhle budovy, zasměje se na něj: „Moc hezký.“ Pro Petra Buriana je to další ocenění. Na začátku května dostal za dům také Grand Prix, cenu Obce architektů pro nejlepší stavbu minulého roku.

Je to avantgardní dům. Jako by se skládal z krabic, narovnaných k sobě v přísné geometrii. Většinou tu platí – co krabice, to byt. Někde ale tvoří jeden byt dvě buňky nad sebou, někde jedna chybí, tak právě vznikly společné terasy. Přísná je také barevnost, všechno je šedé: obnažený pohledový beton na chodbách, fasáda, zinkový plech zábradlí, rámy oken a dveře. Teprve lidé sem vnesou barvy. Právě jednoduchost, strohost a přesnost ocenila mezinárodní porota Grand Prix.

Pod projektem je podepsaný ateliér DaM. Je to relativně velký a výkonný ateliér. Jejich pověst je dvojí: dobrá díky kvalitní architektuře, kterou staví. Špatná kvůli angažmá jejich šéfa Petra Malinského na pražské radnici – za střet zájmů byl odsouzen i stavovským soudem České komory architektů. Než se dostaneme k této nepříjemné záležitosti, zůstaňme ještě chvíli v novém domě. Ten je totiž příjemný a originální.

Držet se kontextu

Jeho hlavním autorem je Petr Burian, jeden z šesti partnerů DaM. Sedí na parapetu takzvaného pobytového okna v jednom z bytů. Právě tohle okno je jednou z věcí, které dělají z obyčejného činžáku architekturu. Zabírá prakticky celou jednu stěnu bytu od podlahy ke stropu. Parapet má široký skoro metr, sahá až k zemi, takže si na něj obyvatel může postavit křeslo a pozorovat ulici. Maličké, ani ne třicetimetrové garsonky, kterých je tady většina, tím dostávají něco speciálního. Totéž se dá říci o třech společných terasách, z minimálního bydlení také dělají trochu lepší.

Parapety jsou – stejně jako chodby – z pohledového betonu. Je to ušlechtilý materiál, stavaři ho ale musí dokonale provést. Ze začátku stavební firma, která dodávala betonové části, nepracovala podle architektových představ. „Nakonec tady museli řemeslníci všechno brousit a předělávat, strávili na tom hrozně času,“ říká Petr Burian. A on jako architekt strávil hodně času zase tím, že trval na předělávkách.

Petr Burian je v provedení precizní. Dokáže vymyslet čistý koncept a ten pak dodržet – důsledně, až umanutě. Tady bylo jeho ústřední myšlenkou poskládat dům z jednotlivých kostek. „Konceptuální“ a „kontextuální“, to jsou jeho hesla pro stavění ve městě. Jakkoli to zní jako floskule pro teoretiky, vystihuje to docela přesně praxi. Dům na Petrském náměstí má svou silnou myšlenku, ale opakuje barvy i proporce domů v okolí, drží se kontextu. Jediné místo, kde se stavba s kontextem pere, je strana sousedící se školou. Na tu se dům příliš tlačí a bere jí jižní světlo. Celkově je to ale další stavba v portfoliu DaM, která se povedla. Za dvacet let jejich existence je jich takových řada.

Pojď k nám

DaM je jeden z prvních ateliérů, které u nás po revoluci začaly fungovat. Nejprve se dali dohromady Richard Doležal (syn emigrantů, který žil ve Švýcarsku) a Petr Malinský (tehdy třicetiletý nadaný architekt z Česka). Doležal využil toho, že ve Švýcarsku získal přehled o architektuře, a chtěl své zkušenosti využít v nově otevřeném světě za oponou. V Česku koupil dům, k němu s kolegy přistavěli ateliér a produkce mohla začít. Malinský vyučoval na Fakultě architektury ČVUT a vzal si k sobě do ateliéru své nejnadanější studenty a další mladé architekty. „Přece nebudeš dělat sračky, pojď k nám,“ těmito památnými slovy, zaznamenanými v knížce o ateliéru, přibrali jednoho z dalších dnešních partnerů, architekta Jana Holnu. Hesla se víceméně drželi, laťku udržovali vysoko a využili nejlepší příležitosti stavebního boomu.

Z DaM se stal úspěšný ateliér. S třiceti zaměstnanci patří v tuzemsku k velkým. Dokončili už desítky staveb, z nich mnohé na nejprestižnějších místech Česka: Palác Euro obsadil poslední prázdnou parcelu na Václavském náměstí (stojí dole na Můstku a je tam prodejna oblečení Promod), upravovali středověký královský palác, kde žil Karel IV. Na internetových stránkách mají vyvěšený uznalý dopis od kardinála Vlka i od Václava Havla, kterému postavili bazén u jeho střešovické vily. A při všech těch úspěších je to, co staví, skutečně dobré.

Řada staveb ovšem stojí v centru Prahy. A tak příběh ateliéru DaM nekončí šťastným objetím policisty a učitelky v kulisách z ušlechtilého betonu. Jde také o podivné praktiky, které se při výstavbě v městském centru uplatňují a na nichž se architekti podílejí. Protože také boj o každou parcelu a ostré lokty je dnes architektura.

Schválím si sám

Zde malá odbočka do oblasti památkové péče. Zásahy v Praze, které se dotýkají památek, schvaluje Národní památkový ústav. Pokud vydá stanovisko „vyloučené“, může se zájemce snažit vyjednávat ještě s památkovým odborem magistrátu. Ten má poslední slovo. Rozhoduje se zpravidla podle dobrozdání Sboru expertů pro památkovou péči. A tomuto poradnímu, v praxi však velmi mocnému orgánu, předsedá architekt Petr Malinský, jeden ze šéfů ateliéru DaM. Sbor často výnosy národních památkářů mění a ateliér DaM tady už získal povolení například k výstavbě na Malé Straně nebo na Novém Městě, kterou původně Národní památkový ústav zamítl. Sám Malinský o tom sice nehlasuje, hlasují ale jeho dlouholetí kolegové. Také dům na Petrském náměstí prošel projednáním: „Sbor expertů považuje navržený projekt za kultivované řešení,“ píše se ve zprávě. Je to sice pravda, ale nezní to zrovna hodnověrně od lidí, kteří sedí s hodnoceným v jedné místnosti.

Někdy je pak střet zájmů do očí bijící. Magistrát například nedávno vyhlašoval velkou soutěž na úpravy Mariánského náměstí, Nové radnice a sousedního Clam-Gallasova paláce v plánované hodnotě přes 800 milionů korun. Sbor expertů pro památkovou péči nápad posvětil, v porotě zasedali Malinského kolegové ze sboru a soutěž vyhrál jeho tým pod hlavičkou Studio MAC Architecture. Stavovský soud komory architektů potvrdil, že se jednalo o střet zájmů. Petra Malinského odsoudil k pokutě 25 tisíc korun, nicméně projekt podle jeho návrhu vzniká dál. Petr Malinský v tom vidí jen závistivost svých kolegů. Ve svém poslání má jasno. „Chci jen, aby se ve městě stavěly kvalitní moderní baráky,“ říká. Je logické, že architekti se snaží „moderní baráky“ – pokud možno ty svoje – protlačit, kde se dá. Pravidla jsou ale tak volná a málo průhledná, že jim to jde někdy až moc snadno.

Nad věcí

Tolik rub divokého stavebního boomu posledních dvaceti let. A teď znovu jeho líc. DaM vyprojektoval tolik staveb, že už to vydalo na tlustou knihu. Sám Petr Burian má ve svých jednačtyřiceti letech postaveno kolem patnácti domů. Podepsaný je jako spoluautor pod většinou prestižních projektů svého ateliéru, jakým je už zmíněný Palác Euro nebo úpravy Pražského hradu. Podílel se ale i na návrhu bytového komplexu Velká skála v Praze 8, na dostavbě varny Plzeňského Prazdroje, teď pracuje na bytovém areálu pro pražskou Hanspaulku.

Takový výčet by se dal nazvat úctyhodným, což se ovšem k mladistvě vyhlížejícímu architektovi moc nehodí. „Měl jsem velké štěstí. V cizině většinou lidi v mém věku teprve začínají něco realizovat,“ tvrdí. Je to generační štěstí dnešních čtyřicátníků. Měli příležitosti, které jim kolegové na Západě mohou jenom závidět. Zatímco Němci nebo Francouzi roky doufají ve velkou příležitost, Čech může být víc nad věcí. „Nemusím se děsit, že když nějaký projekt nevyjde, promeškal jsem životní šanci.“ A co s ním rychlý úspěch udělal? „Já doufám, že nic,“ říká Petr Burian. 

DaM

Ateliér vznikl v roce 1990. Jeho zakladateli a řediteli jsou Richard Doležal (1953) a Petr Malinský (1961). Další partneři jsou Petr Burian (1970), Jiří Havrda (1969), Jiří Hejda (1970), Jan Holna (1972). Ateliér sídlí v Podolí a projektuje především pro Prahu. Teď podle jeho projektu vzniká například kancelářská budova Main Point v Karlíně poblíž nábřeží. Za činžovní dům v Praze 1 nyní získal Grand Prix Obce architektů.