Nehladit po duši

Takové výjevy jste v kinech ve 3D ještě neviděli. Jan Budař předstírá hru na varhany a jeho ruce se přitom natahují z plátna k divákům jako chapadla chobotnice. Trojrozměrně jsou k vidění i nejobyčejnější výjevy jako hemžení chodců na rohu Vodičkovy ulice a Václavského náměstí. Efekt je neméně magický jako v populárním Avataru. Režisér Jan Němec ve svém intimním filmu Heart Beat 3D ohledává možnosti nových technologií: natočil pravděpodobně první celovečerní autorský film ve 3D na světě.

„Chtěl jsem ukázat, že není nutné, aby se tímto způsobem natáčely jen výpravné sci-fi nebo animované pohádky,“ říká čtyřiasedmdesátiletý režisér. Slavnostní premiéry svého nového filmu se nemohl krátce před Vánocemi zúčastnit kvůli hospitalizaci v nemocnici. Přes vážné problémy se srdcem má ale svěží myšlení a tvůrčí drzost větší než jeho o půl století mladší studenti na FAMU. Pomocí odrazů v zrcadle, projekcí filmového záznamu přes rohy místnosti nebo předmětů stavěných přímo před kamery si Jan Němec neustále pohrává s jednotlivými plány obrazu. Znejišťuje a okouzluje. Dokazuje, že vynalézavá práce s hloubkou prostoru, kterou 3D umožňuje, nemusí být jen doménou filmových trháků, ale že může být stylistickým trumfem filmových experimentátorů. Jeho nejnovější film tak mění paradigma, jak vlastně 3D vnímat.

Havlovy paradoxy

Podnětem pro vznik snímku byl scénář, který Němec napsal v roce…