Pokles vkusu, nebo kritiky?
Hranice svobody slova se posouvají, akorát nevíme kam
Náš stát není jednou završený, neměnný proces. Jeho povahu pořád zpřesňují rozhodnutí ústavních institucí, například Ústavního soudu. A byť ústavní soudy nejsou zábavnou institucí asi nikde na světě, číst si o jejich výnosech naopak patří v historii demokratických států k napínavým, poučným zážitkům. Ukázkovým příkladem jsou rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu o segregaci nebo svobodě slova, kde můžeme názorně sledovat, proč a jak Amerika dospěla do stavu, v němž se nachází dnes.
Češi také mají štěstí na inteligentní Ústavní soud a řadu jeho nálezů lze rovněž označit za strhující, dějinotvorné čtení. Ten z minulého týdne k nim ale patřit nebude. Ústavní soud totiž rozhodl, že časopis Reflex se musí omluvit pražskému radnímu Karlu Březinovi za to, že o něm publikoval obscénní komiks. Březinovi vadilo, že je namalován jednou při souloži, podruhé se ztopořeným penisem. Jeho žaloba prošla soudy různého stupně, které mu vyhověly a nařídily omluvu.
Po stížnosti Reflexu případ došel už v roce 2003 k Ústavnímu soudu, který teprve teď rozsudky potvrdil. „V karikatuře i kritice nelze používat neopodstatněných hrubých urážek se snahou ponížit, ale hledat či popisovat příčiny,“ vysvětlila soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká. Podle ní soud nehodnotil míru vkusu, ale míru „přiměřené kritiky“, a ta prý byla překročena tím, že pod obrázek byly přidané nepravdivé…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu