Eseje

MATER DENTATA

DANIELA HODROVÁ (64) 

Literární teoretička a spisovatelka. Vystudovala rusistiku, bohemistiku, romanistiku a srovnávací literaturu na UK. Je autorkou několika knih a studií, jako například: Román zasvěcení (1993), Trýznivé město (1999), Spařené hlavy (2007) nebo Vyvolávání (2010).

Ruská pohádka o krásné Vasilise, kterou mi babička v dětství četla, mě fascinovala. Umírající matka zanechává v pohádce své dceři malou panenku jako svého druhu poselství a kouzelný dar. Vasilisa panenku krmí, radí se s ní a panenka ji pak vede, svítí jí na cestě temným lesem do chaloupky baby jagy neboli do podsvětí. Panenka je na jedné straně Vasilisiným dvojníkem, maličkým alter egem, možná jungovským „bytostným Já“ – je oblečena stejně jako Vasilisa! –, na druhé straně však – pro své kouzelné schopnosti – je i maličkou čarodějnicí. Tak ji chápe Jana Heffernanová ve své knize o snech Tajemství dvou partnerů (1995). Obě tyto polohy se musí ve Vasilise propojit, aby dospěla, byla zasvěcena. Vztah k panence a komunikace s ní, jež je komunikací s nevědomím, se odehrávají v dětském pokoji a vždy v sobě patrně mají cosi z této iniciační cesty k dospělosti a porozumění vlastní bytosti. Panenka – dítě i matka, dobrá i…