Spor o ledovou střechu světa

Tají himálajské ledovce kvůli lidské činnosti? Překvapivá zpráva indických vědců to zpochybňuje a vidí příčinu v dávné minulosti, v oteplení během doby ledové či ve středověku. Mnozí západní experti to však odmítají a vyzývají k rozumu, který se v současných vyhrocených debatách někdy poněkud ztrácí.

Teploty klesají k padesáti stupňům pod nulou. Náhlá sněhová bouře může během pár minut pohřbít dělostřelectvo v závějích, kulomety se musejí rozmrazovat vařící vodou. Muži spí v ledových jeskyních a iglú, trpí omrzlinami, jejich plíce zápasí s nedostatkem kyslíku. Jsou pěšáky v nekonečném sporu o „řeku ledu“, která po tisíciletí zvolna stéká do údolí, sevřena skalami a sněhovými poli. Spíše než během sporadických, dnes již vzácných přestřelek umírají v ledovcových trhlinách, pod lavinami a kvůli dalším nástrahám života v nadmořské výšce kolem šesti a půl tisíce metrů.

Ledovec Siačen v Kašmíru, jehož název v překladu paradoxně znamená „kraj divokých růží“, není ovšem jen nejvýše položeným bitevním polem na světě, dějištěm vleklého konfliktu mez Indií a Pákistánem. V posledních letech se spolu s dalšími himálajskými ledovými obry stal předmětem sporů o to, jestli ledovce na „střeše světa“ tají kvůli změně klimatu a jakou rychlostí skutečně mizejí. Letos v lednu pak konflikt eskaloval, když se ukázalo, že důležitá zpráva…