Dobrý soused

Polskému premiérovi a prezidentovi bude chybět silná opozice a zemi, ukolébanou neustálými výhrami vládní strany, čeká rok přešlapování a dávka léčivé nudy. To je hlavní důsledek prezidentských voleb, ve kterých minulou neděli Bronisław Komorowski porazil Jarosława Kaczyńského, předsedu konzervativně národní strany Právo a spravedlnost (PiS). Kaczyński a jeho strana totiž už pět let nedokážou v politickém spektru najít žádného partnera. Ostatní je považují za nezodpovědné populisty a nepočítají s nimi jako se seriózní opozicí.

Námitky PiS vůči vládnoucí Občanské platformě jsou proto pravidelně smetávány ze stolu – navzdory tomu, že je v nich občas kus pravdy. Například jejich neustále opakovaná výtka, že premiér Donald Tusk svou politiku prakticky podřídil průzkumům veřejného mínění a v podstatě nic nedělá. Tusk totiž skutečně nezačal s žádnou ze závažnějších reforem – ani v důchodovém systému, ani ve zdravotnictví. Tento styl vládní politiky se po prezidentských volbách může ještě posílit.

Donald Tusk však slíbil, že se stane pravý opak. Dosavadní politickou nehybnost někteří příznivci vládního tábora vysvětlovali neustálými obstrukcemi bývalého prezidenta Lecha Kaczyńského, který s využitím svých ústavních pravomocí a prezidentského veta neustále torpédoval vládní reformní návrhy. Teď, když bude prezidentem Tuskův člověk, se mají reformy prý rozběhnout. V tomto duchu se…