S Čínou nelze vyjednávat

Vlající tibetské vlajky v ulicích českých měst připomněly, že si Češi uvědomují nespravedlnost čínské okupace. O současných důsledcích čínské represe v Tibetu však víme málo, říká francouzská tibetoložka Katia Buffetrilleovou, autorka jedné ze zásadních knih na toto téma, Autentický Tibet, Odpovědi na sto otázek Číny.

Za čím do Tibetu jezdíte?

Studuji takzvané „lidové“ náboženství, místní kulty a poutě kolem posvátných hor. Chodívám na ně spolu s ostatními Tibeťany. Pozoruji, co přesně během poutí dělají, jaké rituály provozují, a povídám si s nimi. Od roku 1985 vyrážím do Tibetu každý rok a obyčejně tam zůstanu tři měsíce.

Co vás na poutích přitahuje?
Snažím se pochopit, jak se do buddhismu integruje starodávná víra. Hory, ke kterým Tibeťané směřují, jsou totiž tradičně považovány za lokální božstva, která chrání místní komunity. Tenhle koncept existoval ještě před příchodem buddhismu, ale později se z nich pod vlivem nových kultů staly „svaté hory“, které jsou už pro buddhismus typické – hory získávají univerzální symbolický rámec. Každý živý tvor tak může uctít horu, „svaté místo“, jít k ní na pouť a pak podle svých zásluh očekávat naplnění svých přání. Tento posun drasticky změnil vztah Tibeťanů k horám a přírodě i koncept vnímání jejich prostředí. Zatímco „místní…