Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Třetí fáze důchodové reformy je tu

Vláda schválila zásady třetí fáze důchodové reformy. Podle návrhu ministra Petra Nečase by už od příštího roku nemuseli zaměstnanci i podnikatelé odvádět veškeré peníze na důchodové pojištění státu, ale mohli by část prostředků převádět na soukromé penzijní fondy.

Tento systém reaguje na problém stárnutí populace: za situace, kdy neustále přibývá lidí v důchodovém věku a naopak lidí v produktivním věku ubývá, hrozí, že ve státním důchodovém systému bude na penze málo peněz. K projednání konečné podoby třetí fáze reformy by se vláda měla vrátit v červenci. Opoziční ČSSD už nyní vzkázala, že s tímto krokem nesouhlasí, a pokud vyhraje příští volby, bude se ho snažit zrušit. Vloni nastartovala vláda důchodovou reformu prvními dvěma fázemi: zvýšením věku pro odchod do důchodu a změnami soukromých penzijních fondů, které by měly vést k většímu zájmu o důchodové připojištění.

Zrušení Dělnické strany v nedohlednu

Nejvyšší správní soud odložil verdikt o rozpuštění Dělnické strany, které žádá ministerstvo vnitra. Ačkoliv odborníci na extremismus nepochybují o tom, že strana zastřešuje nacionalistické skupiny a rozdmýchává rasovou nenávist, není vyloučeno, že od soudu odejde bez újmy. Vnitro chce totiž stranu zrušit proto, že dvakrát řádně neohlásila své shromáždění a její zástupci veřejně mluvili o „nulové toleranci polistopadovému režimu“. Podle nezávislých právníků to na rozpuštění strany zdaleka nestačí.

Vláda posílá kontroly do krajů

V souboji o placení zdravotnických poplatků se vláda rozhodla vyslat do krajů kontroly ministerstva financí a vnitra, které mají prokázat, že proplácení poplatků z krajských pokladen je nezákonné.

Prvně jmenovaný úřad má prověřit daňové aspekty. Kraje totiž podle vlády porušují zákon týkající se darovací daně, když hradí poplatky za pacienty krajských zařízení s tím, že jde o dar. Prověrka vnitra zatím není jasná. Podle jeho zástupců chce ministerstvo sesbírat usnesení týkající se poplatků. Pak si k nim vyžádá stanoviska ministerstva zdravotnictví a financí a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Teprve potom začnou ministerští úředníci zjišťovat, jestli kraje porušují nějaký zákon.

Ministři představili plán na krizi

Minulé pondělí se vláda dohodla se svým sborem ekonomických poradců z Národní ekonomické rady vlády (NERV) na protikrizovém plánu. Jsou v něm kroky, o nichž se už delší dobu mluvilo. Především slevy na sociálním pojištění či zrychlení odpisů. Oproti původním předpokladům plán nepočítá naopak se „šrotovným“ určeným k „nakopnutí“ automobilek, které zavedlo třeba sousední Německo. Nákup aut by měl místo toho podpořit odpočet daně z přidané hodnoty pro podnikatele na osobní auta.

Pod stůl nakonec spadla i legalizace takzvaného švarc systému – vláda si totiž myslí, že snížení pojistného pomůže zabránit propouštění lidí lépe. Premiér Mirek Topolánek (ODS) plán představil ve středu v Poslanecké sněmovně a doufal, že mu poslanci alespoň část odklepnou. Místo toho však s částí svých protikrizových nápadů tvrdě narazil. Odpočty na auta zablokovali jak opoziční, tak i někteří vládní poslanci.

Nový šéf protikorupční policie

Na horké křeslo šéfa protikorupční policie zasedl málo známý policejní důstojník Libor Vrba (42). Dosud šéfoval kriminální policii a v nové funkci nahradil dlouholetého praktika Libora Nováka, který měl na starosti třeba případ Krejčíř a disponoval znalostmi o řadě kombinátorů českého korupčního podsvětí. Novák nyní pracuje jako ekonomický náměstek policejního prezidenta.

Z postu šéfa protikorupční policie odešel podle kuloárních informací proto, že odmítal pracovat podle politických not. Jeho nástupce Libor Vrba vystudoval speciální pedagogiku na Univerzitě Palackého v Olomouci a působil v Národní protidrogové centrále. Za poslední tři roky je už třetím šéfem protikorupční policie.

„Komise Morava“ má členy

Obvykle nemívají valné výsledky, ale poslance stále neopouští chuť je zakládat. Jako poslední na seznam sněmovních vyšetřovacích komisí přibyla ta ke kauze bývalého poslance ODS Jana Moravy. Vznikla už loni v září, ale až teprve minulý týden sněmovna zvolila její členy. Je jich devět, zastupují ODS, ČSSD a komunisty (zelení i lidovci se odmítli účastnit). Tři místa ještě zbývají neobsazená. Zprávu ke kauze mají předložit do konce června. A nemělo by to být jen o dost vyšumělém Moravovi – alespoň podle představ sociálních demokratů, ti by totiž rádi vyšetřili také „přeběhlíky“ či okolnosti prezidentské volby.

EU má zachránit bankrotující země

Hned několik zemí střední a východní Evropy se potýká s nedostatkem státních peněz. V té souvislosti vyzval prezident Světové banky Robert Zoellick minulý týden Evropskou unii, aby Pobaltí, Maďarsku a dalším zemím, které se ocitnou před hrozbou státního bankrotu, nabídla koordinovanou podporu. „Je to dvacet let od chvíle, kdy se Evropa v roce 1989 spojila. Jaká by to byla tragédie, kdybyste ji nechali znovu rozpadnout,“ řekl v souvislosti s problémy způsobenými finanční krizí deníku Financial Times. Prakticky ve stejný okamžik zazněl i hlas z Německa. Tamní ministr financí Peer Steinbrück oznámil, že Německo podpoří jakoukoli akci k ochraně eurozóny, pokud některá z šestnácti zemí používajících dnes euro nebude schopna splácet své dluhy.

Hillary Clintonová v Asii

Nová šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová vyrazila na první zahraniční cestu do Asie. Všeobecně se má za to, že tím nová americká administrativa prezidenta Baracka Obamy dává najevo rostoucí význam asijského kontinentu. Hlavně Číny, kde návštěva Clintonové vrcholila debatami o ekonomice a změnách klimatu (Čína je dnes největším světovým producentem uhlíkových emisí). Jednalo se - zatím bez jasného výsledku - i o dalším postupu světových mocností vůči Severní Koreji.

Američané dál od Ruska

S trochou nadsázky to připomíná časy studené války, kdy spolu dvě supervelmoci bojovaly o vliv v nejrůznějších koutech světa. Tentokrát je dějištěm středoasijský Kyrgyzstán, odkud Američané zásobují své jednotky v Afghánistánu. Letecká základna v Manasu však bude uzavřena, armáda ji musí opustit do několika týdnů. Oficiálním důvodem je prý neochota Američanů platit více za pronájem, je však zjevné, že jde o něco jiného. Rusové se na rozdíl od Američanů nikam stěhovat nemusejí – Rusko totiž Kyrgyzstánu slíbilo půjčku ve výši dvou miliard dolarů a k tomu stopadesátimilionový dar. „Vyhazov“ by mohl výrazně zkomplikovat plány USA zvýšit počty vojáků v Afghánistánu.

Lotyšsko bez vlády

Lotyšsko je po minulém týdnu bez vlády. Kabinet premiéra Ivarse Godmanise podal demisi kvůli nezvládání problémů, do kterých se Lotyši dostali při řešení aktuální finanční krize. Odstupující vládě už několik posledních měsíců dramaticky klesaly preference, vyvrcholením problémů se pak staly masové demonstrace v hlavním městě Rize, při nichž policie zranila několik desítek lidí. Lotyšsko bojuje se stoupající nezaměstnaností a nepopulárními reformami, a co se ekonomické situace týče, je jednou z nejpostiženějších zemí EU. Jeho HDP za poslední čtvrtletí minulého roku klesl skoro o jedenáct procent a kvůli kolapsu veřejných financí musela vláda požádat EU a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc v hodnotě 7,5 miliardy eur. Lotyšský prezident Valdis Zatlers se chce nyní pokusit o vytvoření nové vlády, na které by se podílely všechny parlamentní strany.

Vražda Politkovské u soudu

Soudce moskevského vojenského soudu Jevgenij Zubov oznámil, že případ vraždy novinářky Anny Politkovské vrací zpět k novému vyšetřování. Učinil tak den poté, kdy porota tři podezřelé muže, původem z Čečenska, ve čtvrtek zprostila viny.

Novinářka, která byla Kremlu trnem v oku převážně pro reportáže z Čečenska, byla zavražděna v roce 2006. Západ stejně jako ruská opozice podezírají z účasti na vraždě tajné služby.

Rok nezávislosti Kosova

První výročí nezávislosti oslavil nejmladší evropský stát, Kosovo. Jeho vnitropolitická situace i zahraniční vztahy zůstávají i rok po odtržení od Srbska napjaté. V zemi jsou nadále mezinárodní jednotky, nezaměstnanost přesahuje 45 procent, problémem je korupce. Srbsko odmítlo nový stát uznat a domáhá se posouzení jeho legitimnosti u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Kosovo neuznaly ani čtyři členské země EU, proti jeho nezávislosti jsou i Rusko nebo Čína. Ke stabilitě má Kosovo ještě daleko, nicméně se nenaplnily ani nejčernější scénáře: nedošlo k vyhrocení vztahů mezi místními Albánci a Srby ani k dalšímu masovému odchodu Srbů ze země.

Kosovo bylo v jugoslávské éře autonomní provincií, po rozpadu Jugoslávie však Srbsko jeho autonomii zrušilo. Stupňující se konflikt mezi kosovskými Albánci a Srby vyústil v otevřený střet v roce 1998. Ukončil ho až zásah sil NATO. Od té doby bylo až do minulého roku Kosovo pod správou OSN.