Editorial: Možnosti léčby

Ačkoli jsme Václava Havla mohli v posledních týdnech sledovat v televizi hned několikrát, ještě neposkytl rozhovor tisku. Dnes vám přinášíme rozhovor, kde hodnotí oslavy 17. listopadu či popisuje svoji největší chybu v porevoluční éře. Také tu ale aktuálně mluví o sporu historiků o dokumenty StB (k tomu i samostatný článek na str. 22). Václav Havel mimo jiné říká: „Je zajisté dobře, že náš Ústav pro studium totalitních režimů existuje, ale já mu vytýkám dvě věci, kterých by se v budoucnu měl vyvarovat: zaprvé přídech bulvárnosti a určité senzacechtivé manipulace s materiály a zadruhé nezasazování objevů do dobových souvislostí.“ Více na str. 44.

Je to rok od chvíle, kdy sociální demokraté oslavili velké vítězství v krajských volbách. To pak v některých krajích využili k uzavírání přímých či nepřímých koalic s KSČM, což jsme kritizovali jako průlom do polistopadové praxe. Mimo jiné jsme k tomu tehdy napsali:

„Co bude tedy příchod komunistů do krajského vedení znamenat přímo pro regiony? Určitě ne cenzuru, zastrašování a budování kultu předsedy Filipa. KSČM je zkušená mašinerie na absolutní moc, takže s ráznými změnami přijde až ve chvíli, kdy je bude moci plně aplikovat. Její přítomnost v demokratické struktuře se teď projeví spíše ,materiálně‘.“

Zkrátka že komunistům půjde především o to zapustit kořeny.

Dnes vám přinášíme první zprávu o tom, jak si tyto kraje vedou rok poté. A zdá se, že je to přesně tak, jak jsme uváděli. Komunisté zatím fungují jako poslušný mopslíček, který plní úkoly páníčka. Část sociálních demokratů tak vidí šanci i pro vysokou politiku. Sociální demokraté jsou nicméně různorodou stranou, a tak jsou tu i lidé, kteří zatím jakoukoli spolupráci na vládní úrovni odmítají. Jsou to ale titíž, kdo ji odmítli už i v krajích. Po parlamentních volbách v příštím roce tedy bude zajímavé sledovat, čí představa v ČSSD vyhraje.

Z nepolitických témat bych vám rád tentokrát doporučil článek o zdejších nemocnicích. Adam Šůra se rozhodl nahlédnout do žebříčku nejlépe hodnocených nemocnic a posléze zjistit, co jiného tyto nejvstřícnější zdravotní ústavy nabízejí. Vše se mění k lepšímu především pod tlakem mladších pacientů, kteří už nechtějí jen útrpně poslouchat doktory. „Mají spoustu informací, dopředu znají různé možnosti léčby a od lékařů očekávají, že s nimi budou diskutovat a hledat společně nejlepší řešení,“ říká Respektu sociolog Tomáš Raiter.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, zdravé čtení vám přeje

ERIK TABERY