Anketa: Jak se bránit invazím cizích druhů, které ohrožují zdejší ekosystémy?

PAVEL KOVÁŘ

Katedra botaniky PřF UK

Máme soustavu nástrojů pro karanténu při transportu zboží postavenou na mezinárodních úmluvách. V rámci zemědělské politiky EU tu lze očekávat vývoj, protože s globální klimatickou změnou se dá čekat expanze či invaze celých společenstev. Nejefektivnější obrana spočívá podle mě v rozvoji co nejkomplexněji založených směrů, jež postihují fungování ekosystémů bez vlivu i pod vlivem člověka a aplikují poznatky do správy území. Mladý mezidisciplinární obor „ekologie krajiny“ u nás podporu nemá (AV ČR si svůj ústav v době světové konjunktury oboru zrušila, na výzkumných univerzitách se jej snaží rozvíjet „bokem“ jednotlivci). Zahraničí tak v ČR obtížně hledá institucionálního partnera.

HANA SKÁLOVÁ

Botanický ústav AV ČR, oddělení biologických invazí

Vzhledem ke své specializaci zaměřím svoji odpověď na invazní rostliny. Většina těchto rostlin k nám byla aktivně člověkem přivezena a alespoň zpočátku vysazována jako okrasné, v menší míře i užitkové rostliny. Proto je prvním krokem k zabránění rostlinným invazím zodpovědné uvážení, jaké rostliny dovážet a ve větší míře vysazovat. Druhým krokem je včasná identifikace nebezpečně se šířících rostlin a následné kroky jako zákaz jejich prodeje a výsadby. Posledním krokem je účinné ničení porostů invazních rostlin v terénu, zvláště v biologicky cenných územích.

ROBERT HANUS

Institut organické chemie a biochemie, AV ČR

Invazní druhy hrají s okolím i s námi nerovnou hru a nám často nezbývá než jejich šíření bezmocně přihlížet. Smiřuji se s tím, že naše děti budou jezdit do přírody po kolejích sevřených křídlatkou, hledat potoky v pralese netýkavek a s úžasem zjišťovat, že slunéčka mohou mít „jen“ sedm teček. Nic z toho však není argumentem pro nečinnost, o krajinu se zkrátka musíme starat či se o to snažit. Jinou nemáme a každý úspěch je bod pro nás. Hlavně se poučme z chyb: nedopusťme další invaze a nevyhánějme čerta ďáblem. Pardon, králíka kočkou (protinožci vědí). A když jsme u invazí, vzpomeňme si na 21. srpna…

DAVID STORCH

Centrum pro teoretická studia UK, makroekolog a evoluční ekolog

Přestože vlna biologických invazí je nejnápadnější jev dnešní biosféry, invaze na našem území ekosystémy přímo neohrožují. Ovlivňují ovšem populace a společenstva původních organismů, i když i to ve velmi různé míře. Někdy se cizí organismy poklidně včlení do krajiny a obohatí tak přírodu, jindy pomalu vytlačují původní druhy a v některých případech působí závažné hospodářské škody. Každý případ je individuální a jen někdy má smysl se bránit. Hubení nepůvodních druhů je skoro nemožné, pokud už je invazní druh hojný. Má smysl jen tehdy, řeší-li se tím konkrétní environmentální problémy konkrétního území. Mnohdy tedy nezbývá než si na nezvané cizince zvyknout.