Putování zvířat a rostlin po planetě je stále rychlejší a zamotanější. Vědci se přou o to, co všechno nálety nepůvodních organismů v nových domovech mění. A politici hledají společný manuál, který by pomohl zmírnit škodlivé následky nepředvídatelné biologické invaze.
To malé nevábné zvíře při osobním setkání rozhodně nevypadá na globální problém. Přesto patří plzák španělský do pelotonu, jehož sestavu někteří vědci označují jako „jezdce environmentální apokalypsy“. V České republice se věc má tak, že plzák španělský zde patří mezi tzv. nepůvodní invazivní druhy. Ještě nedávno tu nežil, ale dnes už škodí ve velkém, s oblibou požírá například úrodu řepky.
A takových druhů rostlin či zvířat jsou jen v Evropě stovky. Některé proměňují krajinu a utiskují nebo přímo ničí její původní obyvatele, jiné působí obrovské ekonomické škody. Vědci odhadují, že boj o prostor s vetřelci stojí v Evropské unii každoročně přes deset miliard eur. Podle jiných odhadů je to pět procent unijního HDP, což je, pokud jde o podíl na HDP, například víc než v Česku vydáváme na školství. A především: u drtivé většiny invazivních druhů ani zdaleka nedokážeme odhadnout, co všechno nám vlastně mohou provést.
Jekyll a Hyde
Je to dramaticky nová situace. Záměrné nebo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
