Načerno v Pešti

Maďarský film Revizoři (2003) je přesně ten typ snímku, u kterého vás popadnou chmury nad současností české kinematografie. Jednoho může lehce napadnout, že když něco takového vznikne u našich visegradských skorosousedů, mohl by se i v tuzemském prostředí objevit režisér, který by natočil film nabitý podobnou energií a vtipem.

Debutový celovečerní počin třicetiletého Nimroda Antala není sice přímo dílem, které by měnilo kánon světového filmu, ale za takhle dynamickou, adrenalinovou jízdu s nadupanou hudbou, podkreslující příběh s filozofujícím poselstvím, by se nestyděl ani Tom Tykwer nebo Danny Boyle. Na rozdíl od nich ale Antal do vyprávění vměstnal nemalou dávku typicky východoevropského humoru, který může pro západní publikum působit dostatečně exoticky. Možná i proto se uchytil docela úspěšně i v distribuci ve Spojených státech, což pro režiséra – kalifornského rodáka, který se rok po Revizorech opět odstěhoval do USA – znamenalo vstupenku do Hollywoodu. Jeho druhý film, tradiční žánrový horror Motel smrti (2007) s Kate beckingsaleovou a Lukem Wilsonem, je ale bohužel přinejlepším průměrný a originálnímu příběhu z budapeštského metra nesahá ani po paty.

Antal totiž celé své vyprávění umístil do klaustrofobického prostředí maďarské podzemky. V hlavní dějové linii, točící se kolem jednotvárného života…