0:00
0:00
Dopisy28. 6. 20095 minut

Dopisy

Astronaut

VĚDA V KRIZI
RESPEKT 25/09
Kafemlejnek
„Akademie dostane méně peněz, protože je méně výkonná než vysoké školy,“ říká prof. J. Zrzavý. Jak na to přišel – toť neznámo. Ale o to nejde. Není totiž podstatné, co prof. Zrzavý ve svém interview řekl. Podstatné je, kdo to řekl. Řekl to člen Rady pro výzkum a vývoj (RVV), tedy tělesa, které stvořilo algoritmus („kafemlejnek“); podle něho nemá akademie napříště šanci obstát. Jeho názor nemá povahu diskusní, ale normativně-silovou. Jde o prosazení práva toho, kdo momentálně obsluhuje patřičná tlačítka. Ale, milý pane profesore, ono se za chvilku může stát, že jinak složená RVV vymyslí zcela odlišnou metodiku, např. takovou, podle níž je třeba naopak udržet výzkum tam, kde vykazuje nejlepší mezinárodně srovnatelné výsledky (tedy v akademii), a nadto ještě třeba na tradičních („kamenných“) univerzitách, tedy že je nutno omezit regionální vysoké školy, mj. i vaši Jihočeskou univerzitu. Důvody se najdou vždycky: akreditace zajišťované pomocí tzv. létajících profesorů, přežívání pouze prostřednictvím dotací na studenta atd. I metodika, která to má dokázat, se vytvoří bez potíží.
Jiří Trávníček, Ústav pro českou literaturu AV ČR/FF Univerzity Karlovy

CO MÍSTO KATEDRÁLY?
RESPEKT 25/09 
Co se studenty umění
Nepředpokládám, že se naše a příští generace dočkají toho, že by stát a jeho vláda připustily zničení dominanty Hradčan, katedrály sv. Víta proto, že mu (v současné době) patří, a tím uspokojily choutky dravých developerů. Projekt Parcela proto nelze chápat jinak než jako projev neúcty ke kulturnímu dědictví, jakým gotický klenot bezesporu je, i když má být uměle nastavenou metaforickou situací. Jaký přínos pro společnost bude mít výuka studentů v tomto duchu a následné výsledky jejich „umělecké práce“? Domnívám se, že peníze vynaložené na jejich studium by se měly zhodnotit ve smysluplných a potřebných projektech.
Anežka Holcová

↓ INZERCE

POSLEDNÍ VOJÁK JDE DO PRAHY
RESPEKT 24/09 
Půl kila metálů
Děkuji vám za vzpomínku na vzácného člověka, vlastence a pozoruhodnou osobnost. Je to neuvěřitelné, že od jeho smrti uplynulo už 35 let. Navštívil jsem plukovníka O. W. jednou v té jeho pastoušce poblíž Berouna. Hulil spoustu gauloisek a ze své legionářské penze si také kupoval v Tuzexu skotskou whisku. Hltal jsem jeho historky z Afriky a z doby po roce 1945. V článku je řada anekdot, některé jsem neznal, řadu z nich potvrzuji na základě jeho vyprávění té nezapomenutelné noci. Když v roce 1967 navštívil Francii, tak dopravní letadlo, na jehož palubě byl, doprovázely dvě stíhačky Mirage, neboť na to měl jako cizinecký legionář vyznamenaný nejvyššími francouzskými řády právo. Do dotazníků v 50. letech uváděl do rubriky „vyznamenání“ „půl kila“. Protože mu bolševik nedovoloval držet zbraně, pořídil si aspoň luk a naučil se z něj střílet. Na moji otázku, kam mám vylít zbytky kávy z hrnku, do kterého mi chtěl nalít whisku, řekl „vylij to na podlahu, chlapče“. Na jeho pohřbu se sešla řada vojáků z druhého, a dokonce i z prvního odboje, byla to důstojná pocta člověku, který boj nikdy nevzdal.
Leonid Křížek

ČEKAJÍ VÁS MRAKY ZÁBAVY
RESPEKT 18/09
Zmáčknout tlačítko
Opožděně jsem se dostal k přečtení tohoto článku a našel jsem tam několik nepřesností, které stavějí celý projekt do poněkud jiného světla. Že Guns of Patriots nejspíš přišel na 70 milionů dolarů, a nikoliv miliard, to je jen maličkost. Horší je to s tvrzením, že „hráč zmáčkne tlačítko, počítač na druhém konci Ameriky příkaz provede a hráč vidí odezvu na své obrazovce, což se vše stane během jedné tisíciny vteřiny“. Toto samozřejmě není technicky možné – ani teď, ani třeba za tisíc let. Uvažte, že data se nejvýše (v ideálním případě) mohou šířit rychlostí světla, která je 300 tisíc kilometrů za vteřinu. Za tisícinu vteřiny tedy bude naše odkliknutá žádost s příslušnými daty v super sci-fi případě nanejvýše 300 kilometrů daleko (když nepočítáme, že data se přenášejí přes několik úrovní softwaru a hardwaru). Pokud bychom za tisícinu vteřinu měli mít zpátky i výpočet, pak musíme tuto vzdálenost vydělit dvěma, a to jsme zatím nedali vůbec žádný čas vašemu „výkonnému počítači“, aby žádost nějak rozumně zpracoval.
Marek Procházka

OPRAVY
V minulém čísle jsme v článku „Za limity!“ omylem uvedli nesprávně jméno senátora ODS a experta na energetiku a životní prostředí Bedřicha Moldana. Tímto se jemu i čtenářům omlouváme.

Vrozhovoru s Ivanem Klímou jsme nesprávně uvedli, že velitel ruzyňské věznice Doubek byl odsouzen za své paměti. Správně mělo být, že byl odsouzen už během 50. let za nezákonné metody, které používal během výslechů. Zmiňované paměti pak psal už jako vězeň. Tímto se Ivanu Klímovi a čtenářům omlouváme.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].