Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Senátoři proti náhubkovému zákonu

Jde proti svobodě slova a odporuje Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavy, ze jeho porušení hrozí nesmyslně vysoké tresty. Přibližně tím bude argumentovat pětice senátorů v čele s 

Petrem Pithartem

(KDU-ČSL) u Ústavního soudu, kde navrhnou zrušení takzvaného náhubkového zákona. Ten schválili přes odpor Senátu poslanci většinou hlasů napříč všemi stranami se záměrem zkomplikovat novinářům pátrání v trestních kauzách, do kterých jsou zapletení politici. Impulzem ke schválení bylo hlavně zveřejňování policejních odposlechů v médiích, ze kterých například vyplynulo, že zavražděný boss podsvětí

František Mrázek

v minulosti využíval některé současné vládní politiky ke svým obchodům.

Do přísného náhubkového zákona, který mimo jiné zakazuje zveřejňovat jména obětí trestných činů, se ale začínají zaplétat sami politici. Úřad na ochranu osobních údajů teď prověřuje, zda zákon neporušili prezident Václav Klaus a ministr

Michael Kocáb

(za SZ), když zveřejnili informace o romské rodině z Vítkova, která se stala obětí žhářského útoku.

Pod návrh zrušit náhubkový zákon se musí ještě podepsat nejméně sedmnáct zákonodárců. Poté poputuje k Ústavnímu soudu. Pokud návrh soudci podpoří, zmizí z české legislativy zákaz zveřejňování policejních odposlechů či sankce vězení za porušení zákona, který měl původně sloužit jen jako ochrana soukromí obětí závažných trestných činů.

Velitelé speciální jednotky v Afghánistánu končí
Selhání elitní jednotky vojenské policie v Afghánistánu má první personální důsledky – budou odvoláni její velitelé. Prohlásil to šéf vojenské policie Vladimír Ložek v návaznosti na vyšetřování inspekce ministryně obrany. Je navíc pravděpodobné, že změny čekají i další speciální jednotku nasazenou v Afghánistánu – skupinu prostějovských speciálních sil, která operuje na nejrizikovějších místech země. Vedení armády a vojenské policie připravuje nová pravidla pro fungování a výcvik elitních jednotek.
Jednotka vojenské policie opustila minulý týden své britské kolegy přímo v průběhu bojové akce, velitelé ji totiž vyhodnotili jako příliš nebezpečnou. Někteří bývalí příslušníci jednotky se rozhodli na protest proti počínání velitelů vrátit vyznamenání za účast v afghánské válce. Vyšetřování navíc ukazuje, že k selhání jednotky došlo už několikrát.

Klaus se zastal napadené romské rodiny
Prezident Václav Klaus se zasadil o přerušení výkonu trestu otce dvouleté holčičky, která je po nedávném útoku na svou rodinu popálená na osmdesáti procentech těla. Hlava státu se ještě rozhodne, zda třicetiletému muži vyhýbajícímu se výkonu trestu udělí milost, či nikoli.
Dům romské rodiny ve Vítkově na Opavsku byl zatím neznámými útočníky zapálen předminulý víkend. Tři zápalné lahve založily požár, který zranil tři lidi – otce a matku dívky lehce, ji samotnou těžce.
V reakci na tuto tragickou událost sepsali Romové výzvu DOST, která vyzývá k založení neozbrojených domobran a na 3. května svolává demonstrace do Prahy a dalších čtrnácti měst. Navíc nabídli padesátitisícovou odměnu za informace o žháři.

Soud nad majetkem SSM
Původně se měl rozdělit mezi mládežnické organizace v Česku. Mnohamilionové majetky komunisty kontrolovaného předlistopadového Svazu socialistické mládeže (SSM) však skončily v rukou firem s nejasnou vlastnickou strukturou. Pavel Žák, který nad převodem majetků dohlížel, teď čelí žalobě, že rozprodal pod cenou okolo 100 pozemků a zhruba 40 budov. Hrozí mu až osm let vězení. Podle rozhodnutí vlády v roce 2000 měl přitom Žák vypořádat bývalé majetky SSM tak, aby je přednostně dostaly zdarma dětské a mládežnické organizace, popřípadě školy, obce a občanská sdružení. Tehdejší vláda sociální demokracie, jištěná takzvanou opoziční smlouvou s konkurenční ODS, ale Žákovu činnost nijak nekontrolovala a ten rozprodal většinu nemovitého majetku, znalci oceněného na 198 milionů korun, za pouhých 37 milionů.

Devatenáct uchazečů na post šéfa ČT
Kandidátka na šéfa České televize s devatenácti uchazeči je uzavřena. Proti současnému řediteli ČT Jiřímu Janečkovi, který bude svůj post obhajovat i na příštích šest let, vystoupí také europoslankyně Jana Bobošíková, bývalý šéf ČT Dušan Chmelíček nebo výkonný ředitel televize Óčko Hynek Chudárek. Na jménu nového ředitele se musí shodnout deset z patnácti členů Rady České televize. Volbu by mohlo ovlivnit právě složení rady, které se bude během výběru nového ředitele také měnit. Šest nových radních, které zvolí Poslanecká sněmovna, se své funkce ujme až na konci května. První kolo výběrového řízení na ředitele ČT však proběhne už 13. května, pět uchazečů pak postoupí do druhého kola.

Zelená úsporám spuštěna
Ministerstvo životního prostředí spustilo svůj v historii největší ekologický program pro české domácnosti Zelená úsporám a začalo přijímat žádosti o dotace na zateplení domu, výměnu kotle na uhlí za ekologické vytápění či na pořízení solárních panelů. Dotace se může týkat jak rekonstrukcí, tak novostaveb a žadatelé mohou získat řádově i několik set tisíc korun. Podmínkou jsou však takové stavební úpravy či instalace, které nejsou pořízeny svépomocí, ale naopak je budou realizovat firmy ze speciálně zřízeného registru. Svou firmu si pak každý zadavatel může vybrat podle vlastního uvážení.
Během čtyř let existence programu se očekává zájem až čtvrt milionu domácností, letos má program Zelená úsporám k dispozici deset miliard, v dalších třech letech pak miliard patnáct. Žádosti přijímají nejen krajské pobočky Státního fondu životního prostředí, ale mohou se podávat i prostřednictvím pěti bank: České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, UniCredit Bank a LBBW. Zelená úsporám odstartovala s obrovským zájmem.

Ropákem se stal Bém
Ropákem roku 2008 se stal pražský primátor Pavel Bém za prosazování stavby mrakodrapů na Pankrácké pláni a za podporu výstavby rychlostní silnice přes obytnou část Praha–Suchdol. I když UNESCO na Pankráci doporučuje stavět budovy v maximální výšce 70 metrů, plánuje investor budovu vyšší než sto metrů. „Pokud porota toto považuje za nejhorší čin proti přírodě, pak žijeme v pohádkové zemi,“ reagoval Bém.
Zelenou perlu za antiekologický výrok roku dostal Jaroslav Mencl z dopravní komise Plzeňského kraje. Prohlásil, že připravuje vznik občanského sdružení s názvem Stromy zabíjejí. Vede ho k tomu zvyšující se počet mrtvých řidičů na silnicích u stromových alejí.

Entropa couvá z Bruselu
Evropská sedmadvacítka zpodobněná výtvarníkem Davidem Černým v proslulé Entropě, která vyvolala doslova „unijní poprask“, se konce své instalace nedočká. Ohraničená doba jeho instalace se totiž shodovala s koncem našeho evropského předsednictví, z atria sídla Rady EU v Bruselu však chce sochař plastiku demontovat už desátého května – tedy s nástupem nové vlády v čele s premiérem Janem Fischerem.
„Bude to signál pro Evropu, že ne všichni lidé u nás souhlasí s tím, jak byla odstraněna česká vláda,“ nechal se slyšet Černý. Vadí mu prý i komunistická minulost nového předsedy vlády. Své závazky, a to i finanční vůči současné vládě považuje za splněné: po mystifikaci s autorstvím Entropy vrátil státu dva miliony. Mluvčí Rady ministrů Nicolas Kerleroux považuje demontáž dílka výhradně za „věc“ českého předsednictví, odstupující ministr zahraničí Karel Schwarzenberg však s kroky Černého nesouhlasí: Entropa prý není žádná osobní výtvarníkova prezentace, ale prezentace celého českého předsednictví. „Takhle bychom se v očích Evropy ještě víc ztrapnili,“ prohlásil Schwarzenberg.

Vynesen rozsudekv kauze H-System
Pražský městský soud vynesl rozsudek nad třemi bývalými vrcholnými představiteli společnosti H-System: Jaroslav Vítek a Jaroslav Eliáš dostali devět, Ladislav Tůma osm let vězení. Všichni byli obviněni z podílu na vytunelování firmy, která od roku 1993 uzavřela s více než tisícovkou klientů smlouvy na výstavbu rodinných domků a bytů a inkasovala od nich téměř miliardu korun. V roce 1997 H-System zkrachoval, dokončil stavbu pouze 34 domů. Jeho šéf Petr Smetka byl už dříve odsouzen na dvanáct let vězení za to, že peníze převáděl na jiné svoje firmy. Ostatní odsouzení mu měli při transakcích pomáhat. Vítek a Eliáš se proti rozsudku na místě odvolali.

Drážní výhrůžky
Kritizování Českých drah se nevyplácí. Krátce poté, co předseda jejich dozorčí rady Zdeněk Žák upozornil na špatné hospodaření podniku a přemrštěné platy manažerů, stal se terčem mafiánských výhrůžek.
Krátce po incidentu se Žák dostal i do sporu s ministrem dopravy Petrem Bendlem a ten jej odvolal z funkce svého náměstka. V dozorčí radě ČD prozatím Žák zůstává a na jejím dalším zasedání v polovině května chce opět řešit mnohamiliardové účetnictví podniku. Znovu by se tak měl projednávat osud dvanácti miliard korun, které loni ČD získaly z podivného prodeje části majetku nebo téměř půlmiliardové loňské výdaje na reklamu.
Pokuta za poplatky
Středočeský kraj dostal první pokutu za nevybírání regulačních poplatků ve svých nemocnicích. Postih ve výši deseti tisíc korun udělila kolínské nemocnici Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. „Další čtyři středočeské nemocnice dostanou zprávu o pokutě do 15 tisíc korun,“ oznámil ředitel pojišťovny Jaromír Gajdáček. Hejtman David Rath považuje toto rozhodnutí za politický útok a plánuje odvolání k soudu.

Další vražda Roma v Maďarsku
Přímo na prahu svého domu byl v noci na minulý čtvrtek v maďarské obci Tiszalök zastřelen romský muž. Maďarská policie nyní vyšetřuje, zda šlo o rasově motivovanou vraždu. Vypsala také za dopadení vraha odměnu deset milionů forintů (34 tisíc eur). Podle agentury AP popsali místní obyvatelé zastřeleného muže jako bezproblémového zaměstnance místní chemičky.
Maďarské útoky na Romy se v poslední době množí, přispívá k nim i aktivita nacionalistické Maďarské gardy. Mezi posledními oběťmi rasové vraždy byl v únoru i pětiletý chlapec.

Somálští piráti v číslech
Pirátské útoky u břehů Somálska také v minulém týdnu zaměstnávaly novináře i politiky. V článcích o celosvětově nejaktivnějších pirátech nás zaujala tři čísla:
214 milionů dolarů – částka, kterou dárcovské země minulý čtvrtek v Bruselu slíbily na pomoc Somálsku; má pomoci navrátit do země státní autoritu, jejíž rozpad počátkem 90. let pirátství umožnil.
20–80 milionů dolarů – odhad celkové částky, kterou vloni somálští piráti utržili z výkupného.
300 milionů dolarů – hodnota ryb, které v roce 2006 podle zprávy OSN převážně evropské rybářské lodě nelegálně vytěžily z nikým nechráněných somálských výsostných vod.

Ahmadínežádova slovní palba

Projev íránského prezidenta

Mahmúda Ahmadínežáda

zastínil průběh konference proti rasismu, kterou pořádalo OSN. Ahmadínežád označil Izrael za rasistický stát a kritizoval jeho vznik v roce 1948. Na protest proti jeho slovům opustila část diplomatů konferenční sál a dva aktivisté, kteří v barevných parukách žádali Ahmadínežádovo zatčení, museli být ze sálu vyvedeni. Členové delegací některých arabských států naopak Ahmadínežádův projev ocenili potleskem.

Právě kvůli příjezdu íránského prezidenta se některé země, například USA, Austrálie či Kanada, odmítly ženevské konference zúčastnit. Jiní státníci za sebe poslali jen nižší diplomaty. Česká delegace konferenci opustila, přestože reprezentovala i Evropskou unii.

Podvod Ivety Radičové
Neúspěšná kandidátka na slovenskou prezidentku Iveta Radičová se minulý týden vzdala svého poslaneckého mandátu. Poslankyně za opoziční SDKU-DS podváděla při hlasování v parlamentu, když kromě svého tlačítka zmáčkla i tlačítko své stranické kolegyně Tatiany Rosové.
Radičovou při podvodu přistihla poslankyně vládního Smeru Renáta Zmajkovičová. Ta stojí i v čele mandátového a imunitního výboru, který měl prohřešek Radičové projednat. Jeho členové za koalici už před jednáním Radičové vzkázali, že ji vyzvou ke složení mandátu. Tomu Radičová ve čtvrtek předešla a vzdala se mandátu dobrovolně.
Místopředsedkyně SDKU-DS při prezidentské kampani proslula neagresivním politickým stylem, propagovala politickou slušnost a morálku. Tím teď také vysvětluje své odstoupení. „Měla jsem představu o nové kultuře v politice – a věřím v ní. Udělala jsem ale chybu. Jediný způsob, jak se mohu očistit, je vzdát se poslaneckého mandátu,“ řekla.
Z politiky však Radičová neodchází, zůstává i nadále ve vedení strany a mluví se o ní i jako o možné kandidátce na post předsedkyně strany.

Britské daně pro bohaté
Britská vláda předložila sněmovně návrh státního rozpočtu, který počítá s rekordním schodkem 175 miliard liber. Vláda ho prý potřebuje, aby se vyrovnala s rostoucí ekonomickou krizí. Kabinet Gordona Browna se navíc rozhodl zvýšit daně Britům s nejvyššími příjmy. Ti budou nově platit 50% daň z příjmů nad 150 tisíc liber ročně. Právě zvednutí daní pro nejbohatší se zřejmě stane výrazným tématem blížící se volební kampaně.
V Británii se navíc úderem středeční půlnoci zvýšila spotřební daň na cigarety, alkohol a pohonné hmoty. Vláda navíc zavádí šrotovné a plánuje vyšší investice do ekologických projektů.
Součástí rozpočtu je tradičně i zpráva o stavu britské ekonomiky. Ministr financí Alistair Darling musel přiznat, že je na tom ostrovní hospodářství mnohem hůř, než předpokládal. Vláda nyní počítá se zpomalením ekonomického růstu o tři a půl procenta, což je nejvíce od druhé světové války.

Nezaměstnanost roste
Firmy na celém světě propouštějí. Přibylo lidí bez práce, a přitom země dopady krize silněji pocítí až v příštích měsících. Jaká je nezaměstnanost ve vybraných státech?