S Václavem Cvrčkem o jazykovědě:

Jak definujete hranici mezi regulací jazyka a anarchií? Chápu volání po větší aktivitě v přijímání nových slov do spisovné češtiny, ale ponechat tohle rozhodnutí svobodné vůli lidí?

(D. P.)

Nevím, jestli máme jinou možnost než to nechat na „svobodné vůli lidí“. Uvědomme si, že ani dnes, kdy zde jistý regulační tlak existuje, nerozhoduje o životnosti nebo užívání jednotlivých jevů nějaký ústav nebo komise. Je to dáno všeobecným územ. Otázka stojí tak, jestli se do této přirozené volby většiny budeme snažit nějak intervenovat na základě pochybných předpokladů a ve jménu sporných cílů.

Pokud by spisovný jazyk byl ponechán napospas hovorové řeči, byl by obohacován spíše o různé „pragočechismy“, které Moravané a Slezané nejen nepoužívají, ale často i těžko snášejí.

(DAGUR)

Jazykový vývoj je záležitostí většiny. Může nám to sice připadat smutné nebo necitlivé, ale kulturní, společenské a politické centrum má vždy větší vliv než periferie (to nemyslím pejorativně). Moravanů a Slezanů je v komunitě česky mluvících menšina, a proto jejich vliv vždy bude menšinový. Jsem ale přesvědčen, že vlivné moravské nakladatelství nebo výrazný umělec může sehrát významnou roli v jazykovém vývoji.

Jak dalece se nechávají čeští bohemisté inspirovat názory zahraničních jazykovědců, bohemistů i nebohemistů?

(JITKA RYNDOVÁ)

V české jazykovědě…