0:00
0:00
23. 3. 20093 minuty

O lidech a myšicích

České lidské samice mají složitý úkol přesvědčit okolí, že jsou svému druhu užitečné také samy o sobě, i když za život vrhnou pouze jedno nebo také žádné mládě.

„Každá zdravá samice libovolného obratlovce mívá potomky víckrát než jednou za život. Jen smolařka, která uhynula při prvním vrhu, by mohla být pasována na matku jedináčka.“ To se píše v publikaci Co nevíte o mláďatech. Je to jen roztomilá dětská knížka o zvířátkách. Ovšem stejná argumentace prostupuje českou společnost a jen málokdy se mluví o tom, že člověk není myšice. A tak mají české lidské samice složitý úkol přesvědčit okolí, že jsou svému druhu užitečné také samy o sobě, i když za život vrhnou pouze jedno nebo také žádné mládě.

Minulý týden zveřejnily všechny noviny zprávu o tom, že se v České republice narodilo nejvíc dětí od roku 1993. Tuto informaci doprovázely budovatelské věty jako „demografové jásají nad každým narozeným dítětem“ (Právo). Je to štěstí, když se narodí děťátko, a jásejme spolu s demografy. Není ale nutné, aby se ženy dělily na matky-hrdinky a podmatky podle počtu narozených dětí. Mimo jiné i proto, že přibývá matek takzvaně jednodětných (až jedna čtvrtina) a také žen bezdětných (těch je aktuálně o něco víc než desetina), které si prostě zaslouží uznání a jásot zase za něco jiného, než je počet potomků. Složitější to mají s obhajobou své existence nematky. Pokud to je tedy jen trochu možné, snaží se každá porodit alespoň jedno dítě, získat status matky a odpracovat si svou povinnost vůči rodu, a to i v případě, že by raději a lépe dělala něco úplně jiného.

↓ INZERCE

Nic proti, množit se je…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc