V likvidaci

V literárních kruzích to začalo pěkně vřít. Ministr kultury Václav Jehlička se rozhodl ušetřit na takzvaném živém umění – divadle, hudbě, tanci, výtvarném umění a literatuře – a oproti loňsku snížil rozdělovanou grantovou sumu o 35 procent. Nejhůře dopadly periodika a akce spojené s literaturou – místo dvaceti milionů z minulého roku by na jejich provoz mělo letos padnout jenom devět milionů korun. Takové snížení částky může být pro většinu z už tak živořících časopisů likvidační záležitostí. Státní peníze se totiž na jejich celkových nákladech podílejí zpravidla 50 až 70 procenty.

Jako jedna střecha

„Myslím, že si ministr prostě neuvědomil, jakou paseku může jeho rozhodnutí udělat,“ vysvětluje šéfredaktorka časopisu A2 Libuše Bělunková. Osud časopisu novinového formátu, který si na zdejší scéně vybudoval slušnou prestiž, může sloužit jako dobrý modelový případ. Na počátku roku změnil periodicitu z týdeníku na čtrnáctideník a byl přinucen zeštíhlit redakční tým. Ztratil totiž hlavního sponzora z Francie, který pokrýval provoz přibližně z jedné třetiny. Zbytek mu zajišťují zisky z inzerce a dotace ze státní kasy. Snížení částky, která loni činila 1,75 milionu korun, by mu asi definitivně zlomilo vaz.

Literární periodika mají malou šanci, že seženou peníze z fondů EU.Zástupci literárních časopisů proto vyrazili do mediálního boje. Ministrovi Jehličkovi poslali otevřený dopis, v němž jej varují před tím, že 11 milionů ušetřených korun může způsobit zánik celého jednoho kulturního odvětví. Na jejich stranu se přiklonila ve středu i odborná grantová komise, která připravuje ministrovi návrhy na rozdělení peněz. „To nešlo spravedlivě rozdělit. Nemohli jsme si vzít na svědomí, že by některé časopisy a sborníky byly ohroženy na existenci,“ říká její předseda Vladimír Karfík. Inspiroval se postupem komise pro oblast současného tance, která už dříve nabídla ministrovi hromadnou rezignaci. Komise pro periodika ale nehrozí okamžitým rozpuštěním sebe sama a ve výzvě ministrovi slibuje, že se „v případě přijatelného zvýšení celkové dotační částky“ opět k návrhu na rozdělení grantů sejde.

To, co udělal Karfík a jeho kolegové, Bělunková oceňuje. Společný postup plánují nyní šéfredaktoři i s dalšími spřízněnými obory umění. „Budeme protestovat koordinovaně, chceme oslovit známé osobnosti nebo dělat v případě nutnosti happeningy ve stylu iniciativy Za Prahu kulturní,“ prozrazuje šéfredaktorka a odkazuje přitom na masivní protesty kulturní obce proti grantové politice pražského magistrátu z loňského jara.

Čtenáři literárních periodik tvoří v jistém směru užší a elitnější vrstvu, než jakou je třeba cílová skupina návštěvníků divadel. Jejich osud pravděpodobně průměrného Čecha příliš netrápí. Důvodů, proč je podporovat z erárního, se však nabízí dost. Fungují jako prostředí pro nové autory, nabízejí prostor pro kulturní polemiku a rozvíjení kritického myšlení. Jsou alternativou v bulvarizujícím se mediálním prostředí. Význam, který měly literární časopisy například v době politického oteplování v šedesátých letech, není třeba připomínat.

Oněch loňských dvacet milionů korun, stačících k tomu, aby zavedené časopisy fungovaly alespoň v poddimenzované podobě, by se určitě v rozpočtu najít mohlo. Výmluvným faktem je, že stejnou částku, kterou chce ministerstvo letos na A2, Hostu, Revolver Revue, Tvaru a několika dalších periodikách ušetřit, utratilo v loňském roce jen za zastřešení dvora v Nosticově paláci pro účel informačního centra.

S nataženou rukou

Prioritou ministerstva jsou v napjatém krizovém rozpočtu památky. „To je legitimní. Ale na obnovu památek lze sehnat peníze z evropských strukturálních fondů, zatímco literární periodika tuhle šanci nemají,“ tvrdí Bělunková. Na proceduře rozdělování grantů se podle ní v posledním období leccos mírně zlepšilo, jako celek má ale stále ještě nedostatky. O přidělování většinou jednoletých grantů se rozhoduje až na jaře finančně nepokrytého roku, takže zimní měsíce jsou v redakcích obdobím velké nejistoty. Už proto by literární časopisy uvítaly jistotu podpory ve víceletém horizontu.

Stát by pak podle šéfredaktorky „ádvojky“ měl ve svém zájmu připravit legislativní podmínky pro soukromou podporu kultury. Časopisům by pomohly daňové úlevy pro sponzory nebo v zahraničí osvědčená možnost směrovat část svých daní přímo konkrétnímu neziskovému subjektu. Takhle zatím musejí nekomerční časopisy, jejichž šance uživit se pouze z inzerce je nulová, stát s prosíkem a nataženou rukou hlavně před státní kasou.

Tlak umělecké veřejnosti už přinesl první výsledky. Ředitel odboru umění a knihoven František Zborník ve středu přislíbil, že se pokusí u ministra financí Kalouska zalobbovat a vynutit si pro živé umění navýšení sumy na 85 procent loňské částky. Dostala by se tak alespoň na úroveň roku 2007. Příští dny a týdny ukážou, zda nějaký finanční kompromis zástupce z oborů živého umění uspokojí.

(On-line rozhovor s Libuší Bělunkovou - 5.3. od 14:00.)