Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Dalších patnáct milionů pro ospalý Liberec

Liberecký kraj přiklepl pořadatelům lyžařského mistrovství světa dalších patnáct milionů korun. Tato částka může vypadat v celkovém rozpočtu přes dvě miliardy jako zanedbatelná, nicméně je dalším dokladem toho, že šampionát funguje jako černá díra na dotace. Navíc pro velmi problematické účely: tentokrát jde o podporu doprovodného programu, tedy takových akcí, jako je koncert Michala Davida nebo Maxim Turbulenc.

O nepřesných odhadech organizátorů svědčí i atmosféra ve městě a ve sportovních areálech: diváků přijelo méně, než se očekávalo, lístky během prvního týdne nešly na odbyt, předimenzovaná záchytná parkoviště s nadsazenými cenami prodělávala. Z Liberce bylo odveleno tři sta policistů, kteří měli dohlížet na pořádek, bezpečnost a plynulost dopravy s tím, že není moc na co dohlížet. Páteční závody mužských štafet ale přilákaly davy lidí a pořadatelé nával diváků nezvládli: lidé se tísnili v dlouhých frontách před vchody do areálu, mnozí z nich rezignovali a odcházeli, někteří omdlévali.

Organizátoři vinu necítí: podle nich přišli diváci na poslední chvíli a bylo také třeba zpřísnit bezpečnostní opatření kvůli hrozbě protestů ekologické organizace Earth First.

Yes, uvidíme Obamu

Americký prezident Barack Obama přijede do Prahy, to českým deníkům potvrdily diplomatické zdroje. Obama by se měl zúčastnit summitu Evropské unie a Spojených států na začátku dubna. V Praze by měl prezident mluvit také o radaru, který dnes podle jeho administrativy závisí na tom, jestli Írán bude pokračovat v jaderném programu. S Obamou možná přiletí i šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová a ministr obrany Robert Gates.

Řebíčkův bobřík mlčení

Aleš Řebíček nevysvětloval podezřelé aféry kolem své osoby, ani když byl členem vlády, nijak zvlášť tedy nepřekvapí, že ve stejném stylu pokračuje i jako řadový poslanec. Bývalý ministr v majetkovém přiznání uvedl, že si loni pořídil parcely v Itálii a byt ve Spojených arabských emirátech celkem za 140 milionů korun. Peníze získal prodejem neupřesněných akcií, které mu vynesly téměř 220 milionů. A to je právě problém – nejspíš šlo o akcie Viamontu, někdejší poslancovu firmu, s níž už nemá podle svých slov žádné vazby. Jenže existuje řada podezření, že tomu tak není – společnosti se kupříkladu po jeho nástupu do funkce začalo významně lépe dařit v získávání státních zakázek. Řebíček ovšem všechny nejasnosti odmítá vysvětlit – u akcií tvrdí, že nemá souhlas kupujícího.

Zločinné spolčení na ministerstvu obrany

Korupce na ministerstvu obrany narůstá do obřích rozměrů, v současnosti policie stíhá už 51 lidí. Ti jsou podezřelí z toho, že zmanipulovali zadávací řízení na veřejné zakázky za celkem 300 milionů korun. Zakázky se týkaly především stavebních prací, rekonstrukcí objektů, údržby nemovitostí, tepelného hospodářství a úklidových prací. Ministerstvo však zdůrazňuje, že pouze třetina z obviněných jsou bývalí úředníci a ani jeden z nich na ministerstvu dnes už nepracuje. Ostatní jsou ze soukromého sektoru.

Ze všech obviněných je 18 lidí navíc stíháno i za zločinné spolčení, protikorupční policie je totiž přesvědčena, že jim prokáže vzájemné vazby. Obviněným hrozí až deset let vězení nebo propadnutí majetku, všichni jsou stíháni na svobodě.

Ke korupci mělo podle mluvčího ministerstva Andreje Čírtka dojít v letech 2005 a 2006, kdy rezortu šéfoval Karel Kühnl (US-DEU). Čírtek také zdůraznil, že případ odhalila sama vojenská policie a poté předala policii státní. K odhalení přispěly policií objednané nahrávky, které si dva z obviněných pořizovali během schůzek se svými komplici.

Pospíšil se postavil mafii

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) poprvé otevřeně zasáhl proti těm, kteří manipulovali vyšetřování údajné korupce bývalého lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka a následně vyhazovy trestali své kritiky.

Minulý týden Pospíšil odvolal ústeckého krajského zástupce Jiřího Křivance. Ten před tím – zřejmě na požadavek nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a s pomocí vrchního pražského žalobce Vlastimila Rampuly – ztrestal sesazením šéfa libereckých žalobců Adama Bašného. Za to, že Bašný kritizoval manipulaci Vesecké a dalších pěti špiček zdejší justice v kauze Čunek. Odvoláním Křivance by teď rozhodně neměla očista justice skončit.

Klíčové je, aby ministr Pospíšil našel odvahu a vyměnil nejvyšší žalobkyni Veseckou a všechny další, kdo jí v ohýbání práva až dosud pomáhali. A také aby už konečně předložil moderní zákon odpolitizovávající státní zastupitelství. Dnešní stav, kdy je nejvyšší státní zástupkyně přímo existenčně závislá svým jmenováním a odvoláním na vládě, je totiž dále neúnosný. Především proto, že díky své politické závislosti nesleduje vymáhání práva a spravedlnosti, ale plní požadavky vlády, které minimálně v kauze Čunek po spravedlnosti šlapaly.

Jisté je, že sám ministr Pospíšil takový zákon nepřijme, jako politik k tomu logicky nemá důvod. V tomto ohledu je tedy klíčové, aby se za veřejný zájem zvýšení nezávislosti státního zastupitelství začali brát sami státní zástupci. Bez jejich tlaku a pomoci respektovaných justičních špiček od předsedy Nejvyššího správního soudu přes bývalé ústavní soudce až po ombudsmana totiž taková norma nikdy nebude přijata. Další osud vlády práva nad Českem je tedy teď především v rukou zástupců zdejší justice.

Guvernéři: nestrkejte nás do jednoho pytle

Střední a východní Evropa není v takových potížích, aby se od ní odvraceli investoři. Tenhle bezprecedentní společný vzkaz poslali guvernéři centrálních bank z Česka, Maďarska, Polska a Rumunska. Reagují tak na prudké oslabování národních měn, které podle nich přiživují alarmující komentáře v zahraničním tisku.

Na problémy ve střední a východní Evropě doplácí zvlášť Česko, jehož základní makroekonomické ukazatele podle ekonomů současnému pádu neodpovídají. Viceguvernér pražské centrální banky Mojmír Hampl v tomto smyslu napsal i článek do Financial Times a The Economist. Komentátoři podle něj nerozlišují mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy a opomíjejí fakt, že posledních dvacet let šly jejich ekonomiky jinou cestou. Podle Hampla právě Česká republika patří vedle členů eurozóny Slovinska a Slovenska k těm, které si přes dílčí problémy udržely relativně stabilní hospodářství.

Nekomunikuješ, odejdi

Špatně hospodaří a nekomunikují se zaměstnanci.

S tímto odůvodněním odvolalo z hodiny na hodinu představenstvo společnosti Krajská zdravotní, která patří Ústeckému kraji, ředitele všech svých pěti nemocnic. Ředitel nemocnice v Děčíně nebyl ve své funkci přitom ani dva měsíce. Předseda představenstva a krajský radní Petr Benda (ČSSD) připustil, že situace v nemocnicích byla různá, i přesto navrhl plošné odvolání vedení.

Právě to se zdá být v sociální demokracii novým trendem, podobně jednali po svém nástupu do funkce také středočeský hejtman David Rath a jeho kolegyně z Plzně Milada Emmerová, která se rozloučila s řediteli dvanácti krajských sociálních zařízení.

Evropské finanční plány

Premiéři a ministři financí nejsilnějších evropských ekonomik předminulou neděli představili své plány na regulaci globálního finančního systému. Dohodli se na zásadních bodech, které budou prosazovat na důležitém dubnovém finančním summitu dvacítky nejsilnějších ekonomik světa G 20, kde by mělo začít přepisování pravidel finanční globalizace. Podle německé kancléřky Angely Merkelové „se důvěra v trhy navrátí pouze za předpokladu, že občané ucítí, že jsme se společně z krize poučili“.

Evropané chtějí především zajistit, aby žádní tržní aktéři neunikli dohledu a regulaci, ani hedgeové fondy a ratingové agentury. Chtějí „vysušit“ daňové ráje, a proto ještě před londýnským summitem G 20 sepíší seznam zemí, které dosud v daňové oblasti „nespolupracují“. Současně chtějí zdvojnásobit finanční rezervy Mezinárodního měnového fondu, aby mohl více pomáhat svým členským státům.

Zároveň politici společně varovali před nebezpečím protekcionismu, a to ačkoli v minulých týdnech někteří z nich hovořili například o „britských džobech pro britské dělníky“ nebo kritizovali výrobu francouzských aut v Česku.

Aktivitu politiků při řešení finanční krize ironizovali příznivci hnutí Greenpeace, kteří se v Berlíně také sešli: „Kdyby byl svět bankou, tak byste ho už dávno zachránili,“ stálo na jednom z jejich transparentů.

Irácké muzeum opět v provozu

Od minulého pondělí jsou opět přístupné sbírky Iráckého národního muzea v Bagdádu, jehož vyplundrování se před šesti lety stalo symbolem chaosu po americké invazi do Iráku. Symbolem, ovšem pozitivním, se má stát i nynější otevření muzea schraňujícího památky ze starověkých civilizací, které ležely mezi řekami Eufrat a Tigris. Premiér Nurí al-Malíkí totiž prosadil jeho znovuotevření proti odporu ministerstva kultury, aby celému světu i Iráčanům představil další příklad uklidnění situace v zemi.

Bagdádské muzeum ale o dnešním Iráku vypovídá i méně pozitivní věci. Tisíce jeho exponátů například zůstanou navždy ztraceny, okolí muzea hlídají těžce ozbrojení vojáci, návštěvníci i dnes mohou nahlédnout jen do osmi z dvaceti šesti sálů a i tam mají zatím vstup povolen jen zvané návštěvy.

Hledání obětních beránků

Sedmadvacetiletý maďarský Rom s pětiletým synem minulé pondělí stihli utéct z hořícího domu, ale život si přesto nezachránili. V obci Tatárszentgyörgy ve středu země je totiž neznámý vrah při útěku z domu zastřelil. Vražda je posledním dějstvím protiromského násilí, které se v minulých měsících šířilo Maďarskem, hospodářskou krizí nejvíce postiženou zemí střední Evropy.

Regionální politici i média přitom stále častěji sklouzávají k antisemitským a protiromským výrokům“.

Írán má první jadernou elektrárnu

Írán minulou středu oznámil, že dokončil stavbu svého prvního jaderného reaktoru. Reaktor v Búšehru začala ještě v první polovině 70. let stavět německá firma Siemens, ale byl dostavěn jen díky spolupráci s Rusy, kteří v roce 1995 současný reaktor navrhli. Nyní v něm začíná zkušební provoz, energii by měl začít vyrábět ještě letos.

Co íránská vláda i většina Íránců slaví jako doklad své vyspělosti, dělá vrásky západním vládám a především Izraeli, jemuž íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád několikrát hrozil vymazáním z mapy. Izrael totiž nevěří prohlášením Íránců, že jadernou technologii hodlají využívat jen k civilním účelům.

Bojí se toho, že Írán obohacení uranu, které současně rozvíjí, využije i k výrobě nukleárních zbraní. Benjamin Netanjahu, který je nyní v Izraeli pověřený sestavením vlády, proto opakovaně připustil možnost ozbrojeného útoku na íránské jaderné cíle.