Davidův návrat
Výprava za králem Davidem vede mimo jeruzalémské hradby. Jediným zdrojem vody v celé oblasti byl ve zmíněné době Gíchonský pramen – a ten ležel na úpatí úzkého výběžku pod Chrámovou horou. Tento úzký podlouhlý vrch je dnes znám jako Davidovo město. Zda tu ovšem bydlel sám král, případně kde, nikdo nevěděl, přestože v těchto místech kopala už celá řada týmů.
Biblický král David, přemožitel Goliáše, autor žalmů, předek Ježíšův a také vzor křesťanských panovníků, je pro mnoho věřících skutečnou postavou, nikoli pouhou legendou. Z vědeckého hlediska však David až dosud nebyl o moc reálnější než v českých zemích Přemysl Oráč. A i ti, kdo jeho historickou existenci uznávají, pochybují o tom, že opravdu vládl velké říši, jak tvrdí Bible. Archeologické nálezy posledních let však stavějí spor do nového světla. Podařilo se totiž najít starověké sídlo, které mohlo být Davidovým palácem.
Číst krajinu
Každý turista v Jeruzalémě brzy zjistí, že dnešní Staré Město leží poněkud severněji než sídlo, které před 3000 lety obývali tehdejší Židé, a tak dnešní výprava za králem Davidem vede mimo jeruzalémské hradby. Jediným zdrojem vody v celé oblasti byl ve zmíněné době Gíchonský pramen – a ten ležel na úpatí úzkého výběžku pod Chrámovou horou. Tento úzký podlouhlý vrch je dnes znám jako Davidovo město. Zda tu ovšem bydlel sám král, případně kde, nikdo nevěděl, přestože v těchto místech kopala už celá řada týmů.
Odhalit místa, kde Davidův palác mohl stát, bylo nakonec jednoduché – jako mnoho jiných dobrých nápadů. Izraelská archeoložka Ejlat Mazarová mimo jiné vyšla ze zmínky v Druhé knize Samuelově, podle které – když k Jeruzalému přitáhli Pelištejci – „David sestoupil do pevnosti“. Odkud…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
