Poučení z Mnichova
Tento měsíc uplyne sedmdesát let ode dne, kdy britský premiér Neville Chamberlain podepsal v Mnichově dokument, jenž Německu umožnil ukrojit pro sebe velký kus Československa. Takzvaná mnichovská dohoda byla později pokládána za opovrženíhodnou zradu státu, který Chamberlain označil za „vzdálenou zemi, o níž málo víme“. Mnozí lidé to ovšem tehdy vnímali jinak.
Ian Buruma
(1951) je spisovatel, žije v New Yorku a přednáší na Bard College. Znají ho i čeští čtenáři z knihy Západ očima nepřátel (2005, spolu s Avishaiem Margalitem), na Slovensku vyšel v překladu jeho Zrod moderního Japonska. Burumovo zatím poslední dílo se jmenuje Smrt Thea van Gogha a hranice tolerance.
Tento měsíc uplyne sedmdesát let ode dne, kdy britský premiér Neville Chamberlain podepsal v Mnichově dokument, jenž Německu umožnil ukrojit pro sebe velký kus Československa. Takzvaná mnichovská dohoda byla později pokládána za opovrženíhodnou zradu státu, který Chamberlain označil za „vzdálenou zemi, o níž málo víme“. Mnozí lidé to ovšem tehdy vnímali jinak.
Chamberlainovo přesvědčení, že Velká Británie ještě není připravena na válku s nacistickým Německem a že diplomacie a kompromis představují bezpečnější postup, sdílela ve skutečnosti řada Evropanů, kteří z osobní zkušenosti znali strašlivé důsledky války. Chamberlain nicméně vstoupil do dějin jako zbabělec a jeho politika „appeasementu“ ve vztahu k nacistickému Německu bývá často uváděna jako příčina Hitlerova následného tažení s cílem dobýt zbytek Evropy.
Byla to chyba
Chamberlain se pravděpodobně mýlil. Británie a Francie mohly Německo zastavit. „Mnichov 1938“ představoval jeden ze vzácných okamžiků v dějinách…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
