Snobismus nám tu chybí

Každý z nás má svůj vnitřní příběh, který se jen zčásti kryje s tím, co nás v životě skutečně potkalo. Události v nás otvírají skryté prostory a Petr Král (1941) patří k autorům, kteří čerpají právě z napětí mezi vnějšími fakty a vnitřním prožitkem. Jeho Zpráva o místech je vlastní životopis introverta podaný skrze místa a okamžiky důležité jen pro něj. Pražská vila jeho dětství, Plzeň, kde sloužil na vojně, imaginární i skutečná Amerika, Paříž z pohledu poučeného turisty a docela jiná Paříž, kam přijel do exilu.

Král volí slova, jako by kreslil světelným paprskem: „To, co mu činí místa blízkými, je záblesk jiných míst, který se v nich odráží, Chicago vprostřed Karlových Varů a salon na dně jezera… Potěšení, které nachází v biografu, vyplývá hned z dvojího přemístění: zatímco sál kina se mění v loď, která s ním vyplouvá na cestu, obrazy na plátně mu umožňují vnikat do dalekých prostor a rezidencí.“ Tyto texty ocení zejména příznivci subtilní francouzské esejistiky od Montaigne po Gastona Bachelarda.

Petr Král, básník, filmový teoretik a původně surrealista si v Paříži vydobyl respekt čelných intelektuálů právě pro svou „postsurrealistickou“ schopnost vyslovit magii těch nejvšednějších věcí. Je to umělecký výraz, u jehož zrodu stáli jednak první surrealisté kolem Bretona a později Štyrský a Heisler. Petr Král se ale od…