Krátce

Více peněz za mateřskou

Ministr práce Petr Nečas (ODS) oznámil, že od ledna zvýší o několik tisícovek dávky pro ženy na „mateřské dovolené“. To je jistě krok správným směrem. Mateřská je tady jedna z nejnižších v EU a ženy, které ji absolvují, jdou nespravedlivě s příjmem dolů. Nečasova reforma nicméně zůstává na půl cesty.

Peníze vyplácené státem lidem na „rodičovské dovolené“, která následuje po 28 týdnech mateřské, jsou stále velmi malé. Navíc je oproti většině zemí EU zbytečně dlouhá (až čtyři roky). Ženy, které na ni většinou nastupují, jsou tak déle vyřazeny z trhu práce a kvůli tomu jsou diskriminovány (pomalejší kariérní postup, neochota je zaměstnávat). Další krok Nečasovy reformy by proto měl mířit tímto směrem.

Čeští vývozci zabodovali

Je to jedna z nejpřekvapivějších ekonomických zpráv léta. Navzdory steskům exportérů, že je ničí silná koruna a zpomalení růstu v evropských zemích, dosáhli v červenci historicky největšího přebytku zahraničního obchodu od vzniku České republiky. Obchod skončil přebytkem 7,2 miliardy korun, meziročně se zlepšil o 8,1 miliardy. „Je to důkaz relativně vysoké odolnosti českého exportu,“ řekl hlavní analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš v narážce na to, že v prvním prázdninovém měsíci byly mimo jiné na vrcholu i ceny ropy a energií, které dovozy výrazně zatěžovaly.

Hlavním tahounem vývozu tentokrát nebyli výrobci silničních automobilů (jejich vývozy klesaly meziročně v korunách asi o dvě miliardy), ale výrobci telekomunikačních přístrojů a elektroniky.

Vládní „ne“ kamionům

Kamiony z tuzemských silnic zmizí. Tedy alespoň v pátek odpoledne od tří do šesti hodin a od sobotní půlnoci od dvaadvaceti hodin v neděli. Po několika měsících složitého jednání se na tom minulý týden dohodla vláda. Opatření je podle ministrů nutné, protože sníží počet mrtvých na silnicích, kteří o víkendu umírají často právě pod koly kamionů. Automobiloví dopravci i zástupci průmyslových podniků naopak argumentují, že opožděné dodávky zboží je ekonomicky zruinují.

Popravdě řečeno, tak horké to nebude. V řadě evropských zemí nesmějí kamiony o víkendu na silnici víc hodin, než jak to nyní navrhuje zdejší kabinet, a žádné znatelné ekonomické problémy to tam nezpůsobuje. Každá strana od začátku tvrdí, že ten její pohled na věc je jediný správný. Má to však i další rovinu. Dlouhá fronta spotřebitelů vyžaduje nakupovat po celý týden, od rána do pozdního večera. Na druhé straně tu ale stále častěji rezonuje hlas volající po bezpečí na silnicích, které jsou kvůli kamionům hodně přetížené, a tudíž i dost nebezpečné. Často tyhle dva protichůdné argumenty vyslovují ti samí lidé, aniž by nabízeli nějaké kompromisní řešení.

Teď ho tedy udělali ministři. Vzhledem k tomu, že nenařídili úplný zákaz jízdy kamionů o víkendech a že slibují autodopravcům kompenzaci ve formě daňových úlev, a také vzhledem k tomu, že na druhé straně je větší bezpečí a méně mrtvých na českých silnicích, lze jejich řešení pokládat za rozumné.

Odměna pro vzorného Kaddáfího

Libyjský diktátor Muammar Kaddáfí se minulý pátek definitivně vrátil mezi „normální“ politiky. V ten den ho totiž v Tripolisu navštívila americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která Kaddáfího dala za příklad vůdcům ostatních „lotrovských režimů“, Íránu a Severní Koreji. Američané si pochvalují hlavně spolupráci Libyjců v pátrání po islamistických teroristech.

V minulých letech navíc Kaddáfí odsoudil útoky z 11. září a odškodnil rodiny více než 259 obětí Libyjci zosnovaného teroristického útoku na americké letadlo v roce 1988. USA proto před třemi lety zrušily hospodářské sankce a v zemi se zřejmě největšími zásobami ropy v Africe dnes už například působí více než čtyřicet zahraničních těžařských firem. Libyjská opozice americkou politiku kritizuje, Kaddáfí prý své obyvatele utlačuje se stejnou tvrdostí jako po celých 39 let samovlády.

Válka prohlížečů

Společnost Google minulý týden na trh uvedla svůj vlastní webový prohlížeč Chrome. Odkaz na jeho bezplatné stažení se v úterý na počítačové obrazovce objevil hned při otevření webové stránky vyhledávače Google.com.

Google tím vstupuje do sféry dosud ovládané společností Microsoft, jehož prohlížeč Internet Explorer dnes používají tři čtvrtiny uživatelů počítačů. Microsoft trhu dominuje od poloviny 90. let a jeho programy uživatelé obvykle dostávají nainstalované na nových počítačích. Prohlížeč Googlu má být podle recenzí jednodušší, podle firmy je prý také bezpečnější než jeho konkurent.

Cheney v Gruzii

Americký viceprezident Dick Cheney cestoval po zakavkazských zemích. V Gruzii ostře odsoudil ruskou invazi a slíbil zemi plnou podporu při ekonomické obnově a ve snaze udržet v zemi demokracii a nezávislost na Rusku. Spojené státy slíbily Gruzii pomoc ve výši jedné miliardy dolarů a potvrdily, že nadále podporují její vstup do Severoatlantické aliance.

Dalším cílem Cheneyho návštěvy je podpora alternativní cesty pro export plynu z Ázerbájdžánu, která vede právě přes Gruzii a mimo území Ruska a má pomoci Evropské unii diverzifikovat dodávky energie. Po válce v Gruzii však panuje nejistota, do jaké míry je možné udržet alternativní trasy mimo dosah Ruska. To prý během války bombardovalo existující ropovody a železnici na území Gruzie.

Zmatek na Ukrajině

Ukrajinský prezident Viktor Juščenko pohrozil rozpuštěním parlamentu a vypsáním předčasných voleb poté, co došlo k roztržce uvnitř vládní koalice. Spor se týká zákona omezujícího prezidentské pravomoci, jenž má podporu úřadující premiérky Julie Tymošenkové. Ministři ze strany prezidenta Juščenka kvůli legislativě bojkotují zasedání vlády. Premiérka požaduje jejich návrat a obviňuje prezidenta z nezodpovědného chování.

Ke sporu dochází v době zvýšeného napětí způsobeného invazí Ruska do Gruzie a veřejným prohlášením ruského prezidenta, že Rusko vnímá sousední země jako sféru svého zájmu. Tymošenková i Juščenko se na rozdíl od současné opozice shodují na prozápadní orientaci Ukrajiny.

Vina v Keni

Ministři, poslanci, rozhlas i představitelé církví podněcovali lednové povolební násilí v Keni, při kterém zemřelo odhadem 1700 lidí a 300 tisíc přišlo o domovy. Minulý týden tyto informace pronikly ze zprávy keňské Národní komise pro lidská práva. Ministr zemědělství se měl například už vloni dohodnout s místními předáky na vyhnání etnika Kikujů z oblasti Rift Valley, kde nakonec zemřelo nejvíce lidí; tamní násilí měla pomáhat organizovat i ministryně pro vysoké školství.

Podobná obvinění přitom padají na hlavu tehdejší vlády i opozice, které dnes společně sedí ve vládě národní jednoty. Keňa nepokoje odnesla třetinovým úbytkem turistů, kteří tvoří hlavní zdroj deviz; kvůli suchu a povolebním bojům zemi čeká o třetinu nižší sklizeň potravinových plodin než vloni.

Naděje na Kypru

Kyperský prezident Demetris Christofias a vůdce kyperských Turků Mehmet Ali Talat zahájili přímá jednání o budoucnosti rozděleného ostrova. Jedná se o první pokus o dohodu poté, co kyperští Řekové před čtyřmi lety zamítli v referendu již dohodnuté řešení. Do jejich čela byl ale letos zvolen smířlivý šéf kyperských komunistů Christofias a po výměně vůdců obou stran existuje reálná šance pro novou dohodu.

Kypr je rozdělený od roku 1974, kdy turecká armáda reagovala na Řeky inspirovaný převrat invazí a vytvořením mezinárodně neuznané Severokyperské republiky. Řecká část Kypru je členem EU, vyřešení sporu je zároveň jednou z klíčových podmínek pro rozšíření Unie o Turecko.