Dopisy

KRÁTCE / DESPEKT

RESPEKT 34/08

Sociotechnika a mrtvoly

Argumentem, kterým zdůvodňujete despekt vůči českému prezidentovi, mu možná paradoxně nahráváte. Jeho kritika obou stran kavkazského konfliktu je podle vás v rozporu s politikou české vlády, a dokonce i Severoatlantické aliance. Jednání v rozporu s politikou Západu tak zjevně považujete za těžší přečin než jednání v rozporu s hmatatelnou realitou, která má podobu mimo jiné více než tisíce mrtvých Osetinců po jednodenním pokusu o znovunastolení územní celistvosti Gruzie.

Čtení krizí souvisejících s Ruskem jako jevů, které se cyklicky vracejí ve víceméně stejné podobě proto, že jsou projevem precedentních dějinných událostí, je v lepším případě politickým amatérismem, pokud je nevědomé, v horším případě sociotechnickým cynismem, pokud je záměrné. Ač nejsem Klausovým obdivovatelem, smekám před jeho snahou varovat před mýty a (ruso)fobiemi, které přilákaly do Tbilisi Kaczyńského a pobaltské prezidenty krátce poté, co se do osetinských márnic začala svážet žeň Saakašviliho eskapády. Každý výklad světa, ať už ten západní nebo ruský, spočívá ve výběru a zvýraznění určitých skutečností a ve vyloučení jiných. Kolektivní konstrukce reality založená na ignorování mrtvol je ale nepřípustná bez ohledu na to, v souladu s jakými politickými zájmy je nebo není.

Jan Kajfosz

ZELENÁ PRO HYBRIDY

RESPEKT 33/08

Budoucnost hybridů je nejistá

Autor článku píše o očekávání, že do dvaceti let bude nejrozšířenějším pohonem osobních automobilů pohon hybridní. V Paul Scherrer Institutu ve Švýcarsku vyvíjejí automobil poháněný vodíkovými palivovými články. Na nedávném semináři srovnávali dva prototypy vozidel – jedno vyrobili úpravou stávajícího benzinového automobilu, přičemž jeho hmotnost se téměř zdvojnásobila (asi na dvě tuny). Druhé vozidlo vyrobili zcela nově, optimalizované na novou technologii. Hmotnost nového vozu byla jen asi 600 kg, což mění spotřebu vozu, akceleraci apod. Přednášející vyslovil názor, že elektromobily či automobily s palivovými články se budou vyvíjet koncepčně zcela jinak než vozy se spalovacím motorem. Z toho důvodu se domnívám, že hybridy jsou pouze nepatrným mezičlánkem v evoluci automobilů. I když velmi užitečným, neboť uvádějí do průmyslu nové technologie a ověřují je v praxi.

Kamil Sedlák

NEJISTOTA – MOJE ŽIVOTNÍ POZICE

RESPEKT 34/08

Nejsme podvodníci

Dovolujeme si zareagovat na rozhovor s dokumentaristkou Helenou Třeštíkovou, neboť nás překvapily některé její formulace. Paní Třeštíková v rozhovoru zmiňuje, že protagonistka jejího dokumentu Marcela se po odvysílání našeho filmu z cyklu Burianův den žen „zhroutila, je znovu v psychiatrické léčebně, a to na velmi dlouho“. Pasáž, která to měla způsobit, a již Helena Třeštíková označila za „necitlivou“, zní:

JB: (…) Ty jsi zakonzervovala pasivního člověka, který je tak pasivní, že si z pasivnosti nikdy nepomůže a bude si jenom vždycky stěžovat. (…) Heleno, my žijeme v zemi, kde je veliký problém pasivních občanů. Kdo mi zařídí byt, kdo mi zařídí práci. Oni mě zase vyhodili z práce. Co já budu dělat? Všechno se svaluje na svět. Ty natočíš film o člověku, který je přesně takový.

HT: A teď mně řekni, jaký by byl tvůj recept na tento příběh?

JB: Musel bych asi do toho vstupovat dřív a musel bych říct: „Marcelo, proč se víc nesnažíš? Proč mě necháš, abych ti sháněla práci? Proč sis ji nesehnala sama? Proč se pořád lituješ? Tobě se líbí, že ti lidé říkají, že jsi chudák?“

HT: Ty bys do ní víc…

JB: Už dávno. Já bych se nevydržel na to dívat celou dobu. Proč, Heleno, pozoruješ lidské utrpení?

Helena Třeštíková prohlašuje, že uvedená scéna nebyla ve verzi, již shlédla ve střižně, ačkoliv si jistě pamatuje, že autorizaci filmu nevyžadovala a věděla, že verze, na kterou se dívá, je pouze pracovní. Když odcházela ze střižny, bylo jasné, že se na filmu bude ještě celý den pracovat. Finální verzi nebylo možné Heleně Třeštíkové ukázat, neboť odcestovala do zahraničí. Zásadně se ohrazujeme proti jejímu tvrzení, díky němuž vypadáme jako podvodníci. Zároveň se hluboce omlouváme paní Marcele, pakliže jsme se jí čímkoliv dotkli.

Jan Burian, Erika Hníková, Vít Klusák

a Filip Remunda – autoři filmu