Pákistán proti Americe

Za hranicemi Pákistánu zná jeho jméno málokdo, americká vláda se ho ale momentálně bojí možná víc než Usámy bin Ládina. Čtyři roky byl nenápadný sedmdesátník Abdul Kadír Chán v domácím vězení ve své vile v Islámábádu, teď ale opět může ven a Američané bijí na poplach: volným pohybem Chána je svět opět o něco nebezpečnější.

Národní hrdina

Celá věc je o to komplikovanější, že A. K. Chán, jak bývá obvykle titulován, platí za největšího žijícího pákistánského hrdinu. Tento vědec, původem narozený v indickém Bhópálu, byl ústřední postavou pákistánského jaderného programu a nejvíc se zasloužil o výrobu pákistánské atomové bomby.

V sedmdesátých letech Chán působil v jaderném vývoji v Nizozemsku, kde se vypracoval do vysoké vědecké pozice. Tam jej také kontaktovala pákistánská tajná služba nedlouho poté, co Indie v 70. letech provedla svůj první zkušební atomový výbuch. A. K. Chán pak z laboratoří v Nizozemsku vyvezl plány na získání obohaceného uranu a výrobu bomby.

Tohle byl Západ ochoten ještě tolerovat. Horší bylo, když rozjely své jaderné aktivity Írán a Severní Korea. Atomoví inspektoři pak při první inspekci v Íránu zjistili nápadnou podobnost s pákistánskými postupy a tajné služby k tomu doplnily, že Chán do obou zemí jezdil a návod na jaderný program jim zřejmě předal. K Íránu a Severní Koreji později přibyla Libye.

V roce 2004 se pak…