Pákistán proti Americe
Čtyři roky byl nenápadný sedmdesátník Abdul Kadír Chán v domácím vězení ve své vile v Islámábádu, teď ale opět může ven a Američané bijí na poplach: volným pohybem Chána je svět opět o něco nebezpečnější
Za hranicemi Pákistánu zná jeho jméno málokdo, americká vláda se ho ale momentálně bojí možná víc než Usámy bin Ládina. Čtyři roky byl nenápadný sedmdesátník Abdul Kadír Chán v domácím vězení ve své vile v Islámábádu, teď ale opět může ven a Američané bijí na poplach: volným pohybem Chána je svět opět o něco nebezpečnější.
Národní hrdina
Celá věc je o to komplikovanější, že A. K. Chán, jak bývá obvykle titulován, platí za největšího žijícího pákistánského hrdinu. Tento vědec, původem narozený v indickém Bhópálu, byl ústřední postavou pákistánského jaderného programu a nejvíc se zasloužil o výrobu pákistánské atomové bomby.
V sedmdesátých letech Chán působil v jaderném vývoji v Nizozemsku, kde se vypracoval do vysoké vědecké pozice. Tam jej také kontaktovala pákistánská tajná služba nedlouho poté, co Indie v 70. letech provedla svůj první zkušební atomový výbuch. A. K. Chán pak z laboratoří v Nizozemsku vyvezl plány na získání obohaceného uranu a výrobu bomby.
Tohle byl Západ ochoten ještě tolerovat. Horší bylo, když rozjely své jaderné aktivity Írán a Severní Korea. Atomoví inspektoři pak při první inspekci v Íránu zjistili nápadnou podobnost s pákistánskými postupy a tajné služby k tomu doplnily, že Chán do obou zemí jezdil a návod na jaderný program jim zřejmě předal. K Íránu a Severní Koreji později přibyla Libye.
V roce 2004 se pak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
