V době auditů
Ještě nikdy nebylo tak jednoduché změřit kvalitu vědce jako dnes.



Ještě nikdy nebylo tak jednoduché změřit kvalitu vědce jako dnes. Stačí si zajistit přístup do celosvětové databáze Web of Science a naťukat jméno. Během několika sekund se objeví seznam publikací dotyčného badatele. Měří se přitom nejen počet článků, ale i význam příslušných odborných časopisů, který se určuje takzvaným impakt faktorem. Toto číslo zhruba řečeno udává, kolikrát za rok je v průměru citován článek v daném časopise. Jeho výše závisí nejen na kvalitě časopisu, ale i na šíři záběru a velikosti čtenářské obce. Nejlepší domácí časopisy tak mají faktor kolem jedné, zatímco slušná světová periodika se pohybují mezi dvěma a deseti a prestižní Science a Nature dosahují hodnoty zhruba třicet.
Z databáze lze také lehce zjistit, kolikrát byl daný vědec citován v publikacích svých kolegů. Z toho vychází nový, nedávno zavedený způsob hodnocení – takzvaný Hirschův index. Autor této metody, americký fyzik Hirsch, uvádí, že index kolem 12 by měl stačit na docentské a index přes 18 na profesorské místo na dobré univerzitě. A číslo větší než 40 by už mělo signalizovat zcela výjimečnou vědeckou osobnost.
Badatele, kteří mají tak vysoký Hirschův index a působí v Česku, lze spočítat na prstech jedné ruky. Na americký profesorský standard jich už dosáhne víc, ale stále to bude jen několik desítek. Nejlepší cestou, jak zlepšit hodnocení domácích vědců i odborných časopisů, je přitáhnout mladé badatele, ať už Čechy či cizince, kteří se školí na nejlepších zahraničních univerzitách. Jde jen o to nabídnout jim slušné podmínky k nezávislému bádání a nebát se, že těm starším pak třeba vědecky přerostou přes hlavu.
Jsou ale velké počty publikací a citací opravdu neklamnou známkou skvělého badatele? Pokud by tomu tak bylo, pak lze posuzování vědecké práce plně svěřit libovolnému ministerskému úředníkovi s přístupem na síť. Ve skutečnosti jsou pro excelenci v dnešním vědeckém světě publikační aktivita a citační ohlas podmínkou nutnou, ale nikoli postačující.
Systém hodnocení vědců se v Česku nyní mění, počty publikací a citací hrají stále významnější roli. Zásada, že vědci by měli být hodnoceni úředníky podle své publikační aktivity, je nutná a správná; vědecká genialita však znamená víc než tisíce citací. Nelze ji tak lehce uchopit a změřit, ale mezinárodní vědecká komunita ji dokáže rozpoznat. Uznání od kolegů po celém světě a nakonec i badatelův vlastní dobrý pocit tak zůstávají důležité i v době úřednických auditů.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].