Slabost pro lidskou jedinečnost

Mezi řečí jí to řekla spolužačka v metru: studentka čtvrtého ročníku FAMU Anna Mikulková (1981) předtím vůbec netušila, že nějaká soutěž pro scenáristy existuje. Nakonec před pár týdny v jejím aktuálním kole triumfovala a ve výběrovém řízení Filmové nadace RWE & Barrandov Studia si vysloužila stotisícový grant na dopracování skriptu Lehká jako dech, příběhu dospívající dívky trpící bulimií.

Že má její ročníková práce určité kvality, o tom ji prý přesvědčily pochvaly pedagogů. Přesto si v klání, do jehož čtvrtého kola se přihlásilo na sedmdesát literárních scénářů a námětů v různém stadiu rozpracovanosti, příliš nevěřila. „Jistou naději jsem v sobě nosila, ale víc by mi do schématu uvažování o sobě samé zapadalo, kdybych nevyhrála nic,“ říká s nadsázkou šestadvacetiletá dívka, která se na filmovou školu dostala netradiční oklikou.

Vystudovala střední zdravotnickou školu a po maturitě nastoupila do jeslí. Jenže při práci s malými dětmi jí chyběl kontakt s dospělými, kterého si dosyta užila při praxi v nemocnicích. Nejvíce jí prý dala zkušenost z interakce s umírajícími a dlouhodobě nemocnými pacienty. „Nejsem nijak zvlášť zručná a injekcí se bojím, ale hovory s lidmi, kteří bilancují celý svůj život, byly nesmírně obohacující.“ Malostranské rodačce prý v jeslích také chyběl čas na psaní, které pro ni vždy bylo niterným způsobem…