Davos ukazuje cestu
Svoboda, rovnost, bezpečnost. To, co zní jako abstraktní hesla, dostává v Davosu konkrétní náplň naléhavého problému.
Svoboda, rovnost, bezpečnost. To, co zní jako abstraktní hesla, dostává v Davosu konkrétní náplň naléhavého problému. Svoboda jako otázka pro novou éru internetu, ale i výstraha před vlivy teroristů. Rovnost v přístupu ke zdrojům i informačním technologiím. Bezpečnost jako nové téma globálních klimatických změn. O tom všem se debatovalo na Světovém ekonomickém fóru.
V Davosu se o ničem nerozhoduje, ale diskutují tam ti, kteří rozhodují v politice i byznysu. Právě proto, že se nemusí vázat na vyjednávací mantinely, mají zcela volný prostor pro své myšlenky, aby ukázali nové trendy.
Lze-li nějaký poznatek z globálního setkání zobecnit, snad ten o klesajícím vlivu USA v rámci provázaného světa. „Americká technologie je porodní bábou globalizace, ale Američané už nejsou jejími jedinými rodiči,“ shrnuly to New York Times. Podle americké ekonomky Laury Tysonové už skoro polovina světové produkce pochází z rozvíjejících se trhů, jako jsou Čína a Indie, jež se vymaňují z amerického vlivu.
Je svoboda přeceňována? Tak zněl sugestivní název panelu o výzvách vyspělých technologií i teroristických hrozeb. Odpovědi svobodu brání. Méně jasné je to v případě bezpečnostních dopadů změny klimatu: Jak ovlivní geopolitiku? Jaké regiony a státy jsou nejzranitelnější? V regionálním smyslu zde panuje spravedlnost, neboť třeba Nizozemsko je ohroženo vzestupem mořské hladiny stejně jako Bangladéš. V možnostech nápravy a hlavně prevence je to složitější, neboť chudé země se podílejí na znečištění stále více, leč odmítají emisní limity.
Debata se ovšem zaměřila na praxi, tedy nové technologie. Jacques Aigrain, šéf společnosti Swiss, razí heslo „řešení skýtají technologie“. Ty podle něj musí být předávány právě zemím, jako je Čína a Indie, budoucím lídrům světové ekonomiky. Samuel Bodman, americký ministr energetiky, ovšem tvrdí, že v příštích dvou dekádách naroste energetická spotřeba o polovinu a „nezná jinou z hlediska emisí přijatelnou alternativu než jadernou energii“.
Na téma rovnosti naráží rozvoj internetu. Uživateli vytvářený obsah živí nové ekonomické modely, ale jejich úspěch závisí na tom, bude-li přístup k síti opravdu univerzální. Čelíme zásadní transformaci, která si vyžádá novou obecnou regulaci? Tady se spíše otevírá debata, než nacházejí odpovědi, ale je to zásadnější téma než informace, že komunistická Čína se 137 miliony uživatelů se stala druhou největší internetovou komunitou planety.
V trochu jiné rovině řeší rovný přístup Evropa. Angela Merkelová vyzvala EU k větší integraci, neboť „se svými současnými pravidly není s to přiměřeně jednat“. Naproti tomu maďarský premiér Ferenc Gyurcsány hledá odpovědnost u jednotlivých států: „Rádi bychom vyhrávali bez soutěžení, to je obecný evropský přístup. Přitom všechny nástroje potřebné k reformování našich zemí máme ve svých rukou.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].