S novým lídrem k nové hranici

Dva týdny po úmrtí Ibrahima Rugovy se kosovským prezidentem stává Fatmir Sejdiu. Právě on bude jednat s Bělehradem o tom, aby Kosovo nezůstalo v mezinárodněprávním vakuu.

Sejdiu je lídrem a jedním ze zakladatelů Demokratického svazu Kosova (LDK). Jeho volba byla motivovaná rychlostí, neboť na ní závisí začátek rozhovorů s Bělehradem o definitivním statusu oblasti. Kosovo od roku 1999 formálně zůstává součástí Srbska, to zde ale až na jednu srbskou enklávu na severu nemá faktický vliv. Jenže OSN, která omezeně zastupuje Kosovo navenek, dohlíží na činnost tamních institucí a donedávna měla plně v rukou místní policii a soudy, označuje onen vliv za ilegální. To je jádro sporu i nadcházejících rozhovorů.

S úlevou do problémů

Zvolení nového prezidenta tedy provázelo ulehčení, ovšem problémy teprve začínají. Neměl soupeře, ale stejně byl zvolen až ve třetím kole, kdy už rozhoduje prostá většina – opozice tak dala najevo, že k němu zaujímá neutrální postoj. Sejdiu nyní doplní uprázdněné místo v pětičlenném jednacím týmu Prištiny a formálně jej povede, nebude však skutečným šéfem. Zbylí členové, jeho stranický kolega, předseda parlamentu Nexhat Daci, premiér Bajram Kosumi a šéfové nejsilnějších opozičních stran Hashim Thaçi a Veton Surroi, jsou dominantní osobnosti, které se nehodlají nikomu podřídit. Sejdiu, známý smířlivou povahou, bude tedy spíše symbolickým…