Mraveniště na webu

Na počátku nebylo světlo, ale spíš delikátní přítmí internetového portálu Bomis, který umožňoval hledat na webu různé věci, hlavně erotické fotografie a pornografii. Jeho zakladatele, amerického experta na finance Jimmyho Walese, však nezajímaly pouze obrázky nahých slečen. Od dětství ho fascinovaly encyklopedie. V roce 2000 rozjel jednu na webu a chtěl, aby byla přístupná zdarma a pro každého. Pojmenoval ji Nupedia a platil ji právě prostřednictvím Bomisu.

Nupedia představovala encyklopedii klasického střihu přesazenou do digitálního světa internetu. Psali ji experti a výsledky jejich práce podléhaly složitému schvalovacímu procesu. Moc to nefungovalo, tvorba hesel postupovala zoufale pomalu. Šéfredaktor Nupedie Larry Sanger proto počátkem roku 2001 Walesovi navrhl, aby vytvořili malou internetovou štičku založenou na práci dobrovolných nadšenců, která by pro Nupedii shromažďovala potravu; hesla, jež by vstupovala do schvalovacího procesu Nupedie, by napříště nepsali pouze experti, ale také dobrovolníci, prostě kdokoli, kdo by projevil ochotu přispět a měl přístup na internet. Wales začal na té myšlence okamžitě pracovat. O pět dní později vznikl zárodek Wikipedie, webové encyklopedie, kterou může spoluvytvářet doslova každý.

Nástup byl ohromující. Wikipedie začala bleskově růst. Po vzoru Otesánka posnídala svého duchovního otce, šéfredaktora Nupedie Sangera, jenž se stal během jediného roku zbytečným a odešel poté, co mu Wales přestal vyplácet mzdu. Během dalšího roku pozřela celou Nupedii, která dokázala za dobu své tříleté existence vyprodukovat jen 24 kompletních hesel. Wikipedie jich v současnosti obsahuje kolem čtyř milionů (jen verze v anglickém jazyce jich má více než milion a čtvrt) a dál úspěšně nabývá na váze.

Rozčarovaný Sanger nazval po svém odchodu Walese anti-elitářem. Mimoděk tím vystihl tajemství úspěchu Wikipedie. Wales neskrývá, že je mu jedno, krmí-li Wikipedii profesoři z Harvardu, nebo středoškoláci před maturitou. Tato internetová chobotnice dokonce ani nemá žádnou „radu moudrých“, žádnou skupinu expertů, která by pracovala na konečné podobě hesel. Vše je ponecháno na samoregulačních mechanismech, jež vytváří komunita uživatelů.

Editační války

Selský rozum říká, že to nemůže fungovat. Na stránkách Wikipedie stačí kliknout na tlačítko „edit“ a můžete měnit text většiny hesel. Registrace, která trvá jen pár vteřin a nemusíte při ní uvádět své jméno, vám pak umožní vytvořit heslo úplně nové. Je jasné, že se taková encyklopedie musí rychle změnit v nepřehlednou změť neoprávněně umístěné reklamy, odkazů na pornografii, nacistické propagandy a dalších výplodů internetových vandalů.

Jenže se to neděje. Nabízí se tu paralela s životem hmyzích společenstev. Jak se mohou obří kolonie společensky žijícího hmyzu rozhodovat, když nemají žádné centrum moci, které by vydávalo rozkazy? Jak optimalizují své chování? Tajemství úspěchu spočívá v jisté „demokracii“ založené na jednoduchých pravidlech připomínajících instrukce programovacího jazyka. Tak třeba způsob, jakým kolonie otrokářských mravenců hlasuje o tom, zda cizí mraveniště stojí za vyrabování nebo ne: když některý z průzkumníků objeví vhodnou kořist, vrátí se do hnízda a dává najevo své rozčilení. Spolu s ním se na slibné místo vypraví další jedinci, prohlédnou si je a zamíří zpět do mraveniště. To se může opakovat, a je-li kořist skutečně lákavá, počet vzrušených průzkumníků roste. Pokud míra rozčilení v kolonii přesáhne určitou mez, vyrážejí mravenčí vojáci na lov otroků. Nebo jiný příklad: potkají-li se dvě mravenčí dělnice, sdělí jedna druhé, jak jsou nasyceny. Ta, která je na tom lépe, se rozdělí se svojí družkou o obsah volátka. Díky tomu .je celá kolonie stejně najedená či hladová, jako kdyby šlo o jediný organismus.

Ne že by se komunita tvůrců Wikipedie dělila o potravu či domlouvala na válečných výpravách, paralely tu ale jsou. Spočívají v podobné samoregulaci, v optimalizaci opravných a rozhodovacích mechanismů, která dělá superorganismus i z Wikipedie. Vložím-li do pasáže o pěstování kukuřice v Iowě větu oslavující Adolfa Hitlera, pravděpodobně velmi rychle zmizí. Komunita uživatelů má totiž k dispozici seznam stránek, které byly změněny, a dříve nebo později můj zásah někdo vymaže. Často existuje okruh lidí, které příslušné heslo zajímá, starají se o ně, rozšiřují ho a sledují změny; jindy nevhodný zásah opraví náhodný návštěvník příslušné stránky. Budu-li ve vandalismu pokračovat, vloží se do hry člen komunity s právem administrátora a zablokuje moji IP adresu (identifikaci počítače, z něhož jsem zásah prováděl). Ztratím tím možnost obsah encyklopedie měnit.

Administrátor je jeden z dobrovolných tvůrců Wikipedie, který věnoval svému koníčku značné úsilí a vysloužil si tím uznání internetové komunity. Někdo jej „do funkce“ navrhl (může se ale navrhnout i sám) a komunita pak o návrhu hlasovala. Vše se samozřejmě odehrává na webu.

Na Wikipedii se rodí hesla i na tak kontroverzní témata, jako je třeba globální oteplování, Hizballáh nebo George Bush mladší. Často přitom dochází k editačním válkám, při nichž zastánci odlišných stanovisek stále dokola přepisují příspěvky opačného tábora. Regulace ale funguje i tady, administrátor může ukončit spor tím, že vytvoří určitou kompromisní podobu stránky a tu – třeba jen na čas, než vášně opadnou – uzamkne, ať už pro všechny běžné uživatele nebo jen pro ty neregistrované. Někdy ani není takový zásah nutný, heslo samo konverguje k určité neutrální podobě. Například o Hizballáhu mimo jiné čteme: „Existuje značný nesoulad, jak Hizballáh definovat. Většina arabského a muslimského světa jej pokládá za legitimní hnutí odporu. …Naopak některé arabské státy (Egypt, Jordánsko a Saúdská Arábie) jej odsoudily za poškozování arabských zájmů. … Austrálie, Kanada, Nizozemsko, Spojené království, Spojené státy a Izrael přiřazují Hizballáh (jako celek nebo zčásti) k teroristickým organizacím.“

Co je to „astrální tělo“

Úspěch Wikipedie je překvapující ještě z jednoho důvodu: jen anglická verze Wikipedie má dva miliony registrovaných uživatelů, z nichž řada se na internetové encyklopedii aktivně podílí. Až na několik programátorů nedostává nikdo z nich žádnou mzdu. Odkud se bere ochota tolika lidí pracovat zadarmo? „Baví mě to, získávám nové vědomosti, poznávám nové lidi,“ říká Adam Krumnikl, český administrátor anglické verze Wikipedie. Jiní „wikipeďané“ hovoří o tom, že jim práce na stále populárnější encyklopedii dodává pocit prestiže nebo že rádi pozorují, jak se zárodky hesel mění v košaté texty o mnoha tisících znaků.

Prestiž může být důležitější, než se na první pohled zdá. Organizace celé komunity je založena na pravidlech, která dokonale vyhovují lidské potřebě vynikat, rozhodovat o důležitých věcech, stát se nepostradatelným, zasvěceným členem společenství. Kromě obyčejného přispěvatele či editora, který nemá žádná zvláštní práva, existuje funkce již zmíněného administrátora a nad ní několik dalších příček žebříčku, po nichž může dobrovolník stoupat. Už administrátor má přitom velmi slušné pravomoci. Může mazat a zamykat hesla, vracet odstraněná hesla do hry, smí editovat uzamčená hesla včetně titulní stránky Wikipedie, 17. nejnavštěvovanějšího místa na internetu. Jedním ze skrytých hnacích motorů může tedy být touha hrát stále významnější roli ve společenství, které vyvíjí zajímavou a důležitou činnost. Podobné motivace existují i v mnoha jiných oborech.

Relativně demokratické principy, na nichž je Wikipedie založena, nepřinášejí jen výhody. O konečné podobě hesla nerozhoduje vědec, odborník. Rozhoduje konsensus, v němž mají všechny hlasy stejnou váhu, bez ohledu na míru vzdělání, příčetnosti či porozumění problému. Někdy to vede k pozoruhodným definicím. V ne zrovna perfektní angličtině se na stránkách Wikipedie například dočteme, že „astrální tělo je původním tělem telepatické komunikace a tělem, v němž cestujeme … k tomu, na koho nebo na co myslíme; není to omezeno vzdáleností. Lidský dopravní prostředek je vyživován z 50 % snědenou potravou a z 50 % astrálním tělem (tělem myšlení)“.

Odpustíme-li Wikipedii objevitelské výlety do světa paranormálních jevů a jistou neujasněnost pohledu na svět (zajímavým čtením je například heslo „Lenin“), můžeme zjistit, že si vede překvapivě dobře. Časopis Nature ji loni porovnal s renomovanou encyklopedií Britannica; oslovil své autory z řad vědců a předložil jim 50 hesel z obou encyklopedií (například expert na nástroje doby kamenné posuzoval heslo „acheuléenská industrie“, jak je zpracovala Wikipedie i Britannica). Výzkum ukázal, že zatímco heslo v Britannice, kterou píší experti, obsahuje průměrně tři nepřesnosti, ve Wikipedii jsou to nepřesnosti čtyři. Tedy žádný propastný rozdíl. Výsledek je ovšem nutné brát s jistou rezervou; je totiž možné, že přísně vědecká hesla, která stojí poněkud stranou zájmu veřejnosti, vytvářeli i ve Wikipedii přece jen spíš lidé, kteří problematice rozumí, a ti dělají méně chyb. Mimo oblast vědy může být situace jiná.

Jak vůbec mohou placené encyklopedie včetně prestižní Britanniky existovat v éře Wikipedie? Obává se Britannica, která je tu už 238 let, náhlé konkurence, mění nějak svou strategii? Zástupci Britanniky bohužel Respektu na zaslané otázky neodpověděli. Britannica nicméně může spoléhat na to, že co do kvality ji zatím nikdo nepředčí. Navíc nabízí některé služby tak levně, že se obyvatelé západního světa nemusejí příliš rozmýšlet, zda je mají objednat. Přístup k internetové verzi Britanniky je možné získat za 12 dolarů měsíčně, což je v USA cena skromného oběda. Verze na DVD je k mání za 25 USD.

A pro ty, kteří přece jen chtějí ušetřit nebo jimž se prostě líbí myšlenka dobrovolné spolupráce, je tu Wikipedia. Neviditelný superorganismus čeká, stačí vstoupit.

Chceme nezávislost na reklamě

David Gerard, jedna z vůdčích postav anglické verze Wikipedie, vysvětluje, proč internetová encyklopedie na své stránky nepouští inzeráty.

Wikipedie nevytváří zisk a je placena prostřednictvím nadace. Peněz na její provoz ovšem není nazbyt. Objeví se na jejích stránkách časem reklama?

Neočekáváme, že k tomu kdy dojde. Kdykoli se ta myšlenka vynoří, komunita ji velmi razantně odmítne. Před několika lety dokonce odešla skupina přispěvatelů španělské verze Wikipedie jen proto, že se o reklamě na Wikipedii vůbec diskutovalo! Vytvořili projekt Encyclopedia Libre, která je také zdarma.

Argumenty pro reklamu spočívají v tom, že by přinesla obrovské množství peněz, což by více méně vyřešilo problémy s financováním. Argumenty proti jsou, že by spousta dobrovolníků ihned odešla a že si chceme udržet editorskou nezávislost na reklamě.

Místo abychom tedy otravovali uživatele reklamou, otravujeme je občasnou pomalostí serveru, jeho přetížením či nedostupností. Zdá se, že čtenáři a editoři to pokládají za menší zlo.

Považuje vás Britannica za vážnou konkurenci?

Myslím že se chovají, jako by se Wikipedie báli. To je nešťastné, protože věnují spoustu času a úsilí tomu, aby s Wikipedií bojovali, místo aby pracovali na své encyklopedii a na jejím prodeji. Britannica je přitom v anglickém jazyce skutečně nejlepší. My patříme k velkým fanouškům

Britanniky a snažíme se být stejně dobří.

Někteří kritici Wikipedie tvrdí, že administrátoři a další vysoce postavení editoři chtějí především ovládat ostatní členy komunity. Má to být jejich hlavní motivace.

Většina dobrovolníků pracuje na Wikipedii, protože se jim líbí poslání projektu: nabídnout kvalitní encyklopedii a další související informační zdroje, které může veřejnost zdarma využívat. Mě osobně velmi těší, když z toho, co napíšu, mají prospěch ostatní.

Někdy lidé ovšem přisuzují akci administrátora, který proti nim zakročil, prosté touze ovládat ostatní. Více méně všichni administrátoři však upřímně věří v myšlenku Wikipedie. Jistě, někteří neumějí tak dobře pracovat s jinými lidmi jako jiní. Pracovat s tisíci dobrovolníků je nutně velmi obtížné. Dobrovolníci mají silnou motivaci, kterou je velmi těžké uřídit. Nemáte kontrolu nad jejich kroky – musejí sami chtít dělat to, co po nich chcete vy. To znamená, že musíte umět přesvědčovat, motivovat.

Nedávno se na Wikipedii uvažovalo o tom, že by vznikaly finální, hotové verze některých hesel, jejichž obsah by se už nemohl měnit. Děje se to už?

Model, na němž je Wikipedie založena (všichni mohou editovat, výsledkem je neutrální pohled), dokáže vyprodukovat kvalitní, dokončený produkt, za který by lidé mohli platit. Německá verze Wikipedie vyšla už ve třech verzích na CD a DVD. Nemyslím ale, že by komunita dobrovolníků souhlasila s tím, aby byla hesla na internetu uzamčena. Je velmi užitečné mít Wikipedii na webu jako živoucí pracovní verzi všech hesel.