Kosmická stanice, díl druhý

V neděli 27. srpna by měl odstartovat raketoplán Atlantis. Připravovaný let je důležitý tím, že znovu zahájí výstavbu Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Zatím poslední montážní let se uskutečnil na podzim roku 2002; v únoru 2003 havaroval raketoplán Columbia a od té doby stavba stojí.

Věda? To škrtněte!

V roce 1984 prezident Reagan oznámil, že chce vybudovat na oběžné dráze kolem Země americkou vesmírnou stanici, protiváhu chystanému ruskému Miru. Měla se jmenovat Freedom (Svoboda). Pak uběhlo osm let, NASA získala na projekt devět miliard dolarů – a nevznikla ani jediná součástka budoucího orbitálního komplexu, peníze se rozpustily v různých studiích. Stanice se na rýsovacích prknech stále zmenšovala a po jistou dobu nad ní dokonce visel Damoklův meč zániku. V roce 1993 prošla v Kongresu o jediný hlas.

Američané se ihned poté vzdali plánu vybudovat vlastní stanici a rozhodli se ji postavit společně s Ruskem a dalšími zeměmi. Bylo to ovšem politické rozhodnutí, z něhož neměl v USA skoro nikdo radost. NASA se obávala nevyzpytatelného ruského partnera, američtí vědci namítali, že náklady budou příliš velké a peníze by mohly být vynaloženy účelněji. Nadšený nebyl ani americký letecký a kosmický průmysl, který přišel o část zakázek.

Dokonce ani dnes neumíme jednoznačně říci, co bylo hlavním důvodem, proč měla stanice vzniknout. Často se hovoří o snaze zabránit tomu, aby se ruští odborníci na konstrukci raket rozprchli po světě a…