Atomová renesance
Evropa stojí podle všeho na počátku renesance jaderné energetiky.
Evropa stojí podle všeho na počátku renesance jaderné energetiky. Po dvacet let trvajícím zavržení atomových elektráren, jež následovalo po havárii v Černobylu, svůj postoj přehodnocují Švédové a Italové, první elektrárna na půdě EU se staví ve Finsku a další se chystá v Pobaltí. Tvrdě proti už nejsou ani v Německu, s jádrem se koketuje ve Španělsku, Belgii, Maďarsku i u nás. Posledním příkladem zásadní změny postoje je Velká Británie. Její vláda ještě před třemi roky jaderným elektrárnám prorokovala především z ekonomických důvodů konec kariéry, dnes jim naopak umetá cestu zpátky do života. Na stranu atomových elektráren se přidali i někteří environmentálně naladění vědci a aktivisté jako James Lovelock, poradce britské vlády pro otázky vědy Sir David King nebo spoluzakladatel Greenpeace Patrick Moore. Jednoznačně proti zůstává v tuto chvíli snad jenom Rakousko.
Důvodů je hned několik: obavy o dostupnost paliv, jako je ropa a plyn. Strach z globálního oteplování, jež je dnes v Evropě dávno v hlavním proudu veřejné debaty. A samozřejmě rostoucí ceny surovin, které, alespoň podle některých výpočtů, proměnily dříve nákladně dotovanou jadernou energetiku v normální byznys.
Jako by bylo řešení náhle po ruce – stačí zavřít oči, zapomenout na staré strachy a skočit rovnýma nohama do světa jaderných elektráren, pro které je vždy dost paliva v politicky stabilních zemích, nevyfukují do vzduchu skleníkové plyny a jsou dnes již tak bezpečné, že rizika spojená s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu