Co se stalo v Černobylu
Jaderné elektrárny jsou jako hvězdy, jež září za dne. Jsou absolutně bezpečné,“ hlásal kdysi sovětský akademik Michail Styrichovič. „Reaktory jsou obyčejné pece a ti, kdo je obsluhují, jsou topiči,“ ubezpečoval lid jiný vysoce postavený ruský vědec.
Jaderné elektrárny jsou jako hvězdy, jež září za dne. Jsou absolutně bezpečné,“ hlásal kdysi sovětský akademik Michail Styrichovič. „Reaktory jsou obyčejné pece a ti, kdo je obsluhují, jsou topiči,“ ubezpečoval lid jiný vysoce postavený ruský vědec. Ale i veřejnosti ve Spojených státech se dostávalo podobně uklidňujících slov: jaderná energie je prostě jen jiný způsob, jak přivést vodu k varu.
V roce 1979 unikla radioaktivita z americké elektrárny Three Mile Island, před dvaceti lety explodoval Černobyl a koncem tisíciletí vybuchla nádrž s jaderným palivem v japonské Tokaimuře. Tři nejhorší jaderné havárie za posledních 30 let mají společného jmenovatele: skálopevné přesvědčení, že se nic nemůže stát. Možné poučení? Budeme-li jaderné džiny respektovat, mohou sloužit a pomáhat v boji s globálním oteplováním. Jestliže je podceníme, vymstí se to.
Blíží se první máj
Reaktor černobylského typu se může za určitých okolností vymknout z rukou, a proto neměl být nikdy postaven. Kupodivu je nejnebezpečnější tehdy, když běží jen na nízký výkon. Pár zasvěcených to vědělo od samého počátku, pracovníci elektrárny ale podrobnosti neznali – sovětské vedení je před nimi utajilo. Nebyl to ale jediný důvod, proč došlo k neštěstí.
Čtvrtý blok černobylské elektrárny, hodiny krátce před katastrofou. Obsluha provádí test, jenž má ukázat, jak se elektrárna zachová v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu