Srážka s politickou korektností
Gesto Jacka Nicholsona při otevírání obálky se jménem nejlepšího filmu letošních Oscarů působilo skutečně výmluvně. Nebyl ostatně jediný, komu se nedařilo skrýt překvapení nad rozhodnutím členů filmové akademie.
Gesto Jacka Nicholsona při otevírání obálky se jménem nejlepšího filmu letošních Oscarů působilo skutečně výmluvně. Nebyl ostatně jediný, komu se nedařilo skrýt překvapení nad rozhodnutím členů filmové akademie. Většina letošních nominovaných snímků nepatřila k velkým hollywoodským produkcím. Naopak, byl to rok bohatý na angažované, společensky kritické filmy. Vítězství snímku Crash režiséra a scenáristy Paula Haggise ale nečekal snad nikdo. Ani český distributor, který pro zdejší kina zakoupil pouze DVD kopie. O to zajímavější je ptát se, čím si Crash svůj nečekaný úspěch vlastně vysloužil.
Zahraj to jako černoch
Crash je film, který se soustředí v podstatě na jedinou věc – popsat co možná nejpřesněji složitost rasové problematiky ve městě, potažmo v zemi, kde spolu lidé přestali normálně komunikovat. Jak říká postava detektiva Grahama (Don Cheadle) hned v úvodu filmu: „Možná je nehoda jediný způsob, jak se k sobě ještě dokážeme přiblížit.“ Ne náhodou se děj odehrává v Los Angeles. Amerika coby jedna z největších multikulturních laboratoří světa se od počátku svého vzniku potýkala s otázkou rasismu, až do šedesátých let minulého století ji ovšem úspěšně ignorovala. Záchvěvy otrokářského vnímání světa jsou ve státech bývalé jižní Konfederace latentně cítit ještě dnes, ovšem daleko v L. A. je tenhle problém komplexnější. Město andělů, které se zrodilo z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu