Svanové skládají účty

Po více než patnácti letech života v bídě a odříkání zůstane z naděje v lepší budoucnost jen málo. Platí to dvojnásob, je-li vám přes padesát, pamatujete relativní období blahobytu a žijete na počátku 21. století v Dolní Svanetii v severozápadní Gruzii, v horském regionu obklíčeném mohutnými kavkazskými hřebeny. Někdejší rozkvět dnes zapomenuté části světa vystřídala beznaděj a chudoba. „Před patnácti lety sem každé léto denně jezdily autobusy plné turistů. Parkovaly tady před hotelem,“ říká pětapadesátiletý horolezec Temuri, jenž v mrazivém dopoledni v centru horského městečka Lentechi pokuřuje laciné cigarety s několika známými. Okna chátrajícího hotelu jsou teď zatlučena prkny. Na dveřích je rezavý visací zámek a na turisty nenarazíte. Temuri, bývalý turistický průvodce, stejně jako většina z bezmála deseti tisíc obyvatel Dolní Svanetie nemá práci. Bývalý hotel může být symbolem naděje a zároveň úpadku tohoto regionu.

Turisté už nejezdí

Svanetie je považována za nejkrásnější oblast Kavkazu a nechce se věřit, že ještě na konci 80. let minulého století lákala každoročně svojí neopakovatelnou atmosférou stovky turistů. „Byly to zlaté časy. Vždyť se rozhlédněte, jaká je tu překrásná příroda. Kdyby bylo Lentechi v Alpách, bylo by vyhlášeným horským střediskem. Hodně mladých už odešlo za snadnějším životem do hlavního města Tbilisi. Není tu práce, jen problémy.…