Školy nejen pro vyvolené

Zkusme předpokládat, že v návrhu na zvýšení počtu gymnázií, který podala ministryně Petra Buzková a místopředseda vlády Jiří Havel, nejde jenom o okázalé gesto půl roku před volbami. A představujme si, že je možné zevnitř, našimi vlastními silami, rozetnout bludný kruh, v němž se točí tradičně prováděná výuka, nedostatečně placení a nemoderně vzdělaní učitelé, byrokratičtí manažeři školství, staromilství pedagogických fakult, nezajímající se politikové, lhostejní rodiče a neinformovaní novináři. Ten vír k sobě doposud strhává i ty, kdo informovaní jsou nebo moderní vzdělání mají či inovativně uvažovat a vyučovat umějí.

Otevřít cestu všem

Zvýšit počet gymnázií či lyceí by v důsledcích mohlo znamenat, že více českých dětí získá lepší rozhled po světě i nadhled vůči sobě samým. Vydrží-li ve škole aspoň do sedmnácti, budou zkoumat obecné souvislosti až do věku, kdy už mají pubertu za sebou. Když jdou v patnácti do učení, jejich příprava k tomu, aby se jednou stali moudrými dospělými, se vlastně uzavírá. Mnozí učitelé i politici tvrdí, že existují „nestudijní typy“ dětí, které střední škola nikdy zajímat nebude. Možná je to tím, že jen málo učitelů umí vyučovat tak, aby se všechny děti chtěly učit – rozhodně už v šesté sedmé třídě vidíte žáky otrávené a vzpurné.

Běžnou představu (například mezi krajskými činovníky), že střední všeobecné vzdělání je pouhým…