O klanění se aneb Mobilita
Petr Fischer v textu Hledejte práci v cizině v minulém Respektu hledá odpověď na otázku, proč se většina Evropanů na rozdíl od občanů Spojených států nerada stěhuje za prací. Prý je to negativní jev v době, kdy kapitál má lehké nohy a pracovní příležitosti se nepoutají k místu a lidem, ale k možnosti co nejvíce vydělat. Pan Fischer, eurokomisař Špidla a další sociální inženýři si lámou hlavu, jak horizontální mobilitu obyvatelstva podpořit. A já se ptám: Není právě „evropskost“ Evropy dána tím, že zde lidé po generace budují rodinné majetky a komunity obecní promyšleně a v pevných souvislostech s konkrétními sceneriemi krajiny? Že evropský genius loci je dán staletým soužitím rodin a krajiny, místa, obce?
Chci, aby v době silné ekonomické globalizace zazněl i tento hlas. Ruku v ruce s globalizací kapitálu, která je přirozená, dochází k velkým pohybům myšlenek a míšení kultur. Nenechme zapadnout skutečnost, že komplementární součástí „Evropy“ je tradice udržovaná v místě a čase konkrétními lidmi, že „globetroterství“ je sice móda, která způsobí několikaprocentní snížení nezaměstnanosti a rozhodně přináší materiální i emocionální prožitky nesrovnatelné s mnohaletým životem v podhorské obci, ale může přivodit konec významné větve evropského myšlení, totiž sociálně-ekologického.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu