S pomocí Boha, octa a čertví čeho

Švýcarský prozaik a dramatik URS WIDMER (1938) patří mezi nejvydávanější autory německy psané literatury a za svá díla získal řadu literárních ocenění. U nás zatím příliš známý není. Seznámit se s uměním tohoto „specialisty na hlubokou nevážnost“ se však mohli návštěvníci Hanáckého divadla, které za inscenaci Widmerova dramatu Top Dogs získalo ocenění za nejlepší provedení německojazyčné hry.

Jedním z utkvělých témat nizozemského autora Leona de Wintera je situace spisovatele, který je „světově známý v Nizozemsku“. Švýcarsko je co do velikosti s Nizozemskem srovnatelné. Není vám taky těsné?

Těsnost, to je pro Švýcarsko hotový pojem. Ten termín se objevil někdy v 60. letech a od té doby se už tradičně hovoří o švýcarské uzavřenosti, těsnosti. Pro obojí byl v naší historii dostatek důvodů. Hlavně během druhé světové války, kdy byli Švýcaři odkázáni sami na sebe. Určité bariéry ve vztahu k Evropě i okolnímu světu zůstaly zachovány po válce, je jich ale čím dál tím méně.

Srovnání s Nizozemskem není přesné – Holanďané tvoří uzavřený jazykový celek, zatímco u nás se hovoří čtyřmi jazyky, z nichž tři jsou navíc napojeny na širší kulturní kontexty mimo švýcarské hranice. Moji krajani se tak bez problémů stávají účastníky německého kulturního dění. Ať se nám to líbí, nebo ne. Já sám se považuji za německého spisovatele:…