V Jihlavě hráli Soukromé století

Přestože se neustále tvrdí, že na dokumentární film není nikde dost finančních prostředků, letošní ročník mezinárodního festivalu dokumentu, který včera skončil v Jihlavě, vybíral z 1100 přihlášených snímků. Mezi díly se objevil nový trend, ve kterém se filmaři podobají spíše archeologům. Prohrabávají staré soukromé archivy a ukazují nám jiné, mnohdy překvapivé pohledy na naši nedávnou minulost.

Filmová archeologie

To platí především pro projekt Jana Šikla Soukromé století, který si odvezl jednu z hlavních cen festivalu. Šikl už před deseti lety založil Archiv soukromé filmové historie, shromáždil amatérské filmy asi 150 rodin, ze kterých postupně vytváří často kontroverzní svědectví o naší minulosti. Během příštího roku tak budeme sledovat šest filmů, z nichž Král Velichovek a Tatíček a Lili Marlén byly na festivalu uvedeny ve světové premiéře.

Král Velichovek je přezdívka velkostatkáře Karla Saissera, Němce se Sudet, jehož oblíbený zeť, dentista, neúnavně zaznamenával dění na statku, rodinné i vesnické slavnosti a události na filmový pás. Díky tomu sledujeme předválečně idylický, pilnému sedlačení plně zasvěcený život Saissera, jeho ženy, pražské Němky, a jeho tří dcer. Hony na koroptve, práce na poli, výlovy rybníků, vánoční lití olova, výlety do Benátek a Berlína. I když při návštěvě Berlína roku 1934 vidíme všude viset hákové kříže, nijak to…