Diamanty jsou (zejména v Africe) stále předmětem krvavých sporů. To by se však v dohledné budoucnosti mohlo změnit. Alespoň podle experimentů prováděných v geofyzikální laboratoři Carnegieho institutu ve Washingtonu, kde se vědci rozhodli poradit si s vysokou pořizovací cenou diamantů (jež jsou kvůli svým vlastnostem nutnou součástí některých geofyzikálních pokusů) po svém – začali je s pomocí chemických metod „pěstovat“. Úspěchy zatím překonávají všechna očekávání. Už po několika měsících se podařilo v laboratorních podmínkách vypěstovat desetikarátové monokrystaly diamantů (tedy krystaly až 1,2 mm „tlusté“), přičemž některé z „plodů“ dosahovaly drahokamové kvality. Na celém procesu je pozoruhodná zejména rychlost, s níž takové diamanty rostou: 100 mikrometrů za hodinu. Dosud velmi vzácný drahokam lze tedy za příznivých podmínek vypěstovat prakticky během jediného dne. A to je teprve začátek, vědci se nechali slyšet, že podle jejich mínění lze rychlost růstu bez větších potíží až ztrojnásobit.
Niob není prvek, o kterém by se zrovna běžně hovořilo. Už brzo se ale možná začne. Pro hladký chod moderní společnosti je totiž velmi důležitý – používá se k legování ocelí. Zájem o něj (a s ním i jeho cena) v posledních dvou desetiletích výrazně stoupl, z čehož těží hlavně Brazílie, která je jeho hlavním světovým dodavatelem. A…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu