Reformuj OSN a změníš svět

Co udělat pro to, aby se neopakovala genocida v Dárfúru? Aby se pod rouškou národně osvobozeneckého boje neskrývali teroristé?

V africkém Nigeru panuje velké sucho a hlad. Situace hrozí přerůst v hladomor. Co má společného tato zpráva, zapadlá v zahraničních rubrikách novin, s právě začínajícím Valným shromážděním OSN? Až překvapivě hodně. Sešlost více než sto sedmdesáti světových lídrů z celkem 191 členských států planetárního společenství představuje zřejmě nejdůležitější setkání na půdě OSN za šedesát let její existence – právě kvůli potřebě změny. Zvýšit akceschopnost, říká se tomu poněkud abstraktně. Ve zmíněném případě Nigeru jde o následující. Nechá-li světová organizace věcem volný průběh a vypukne-li skutečně rozsáhlý hladomor, na nápravu katastrofy budou zapotřebí miliardy dolarů a náročná logistika. Pokud by svět akceschopně zasáhl již v zárodku problému, řešení bude nejenom účinnější, ale též levnější. Tento případ konkrétně ilustruje, proč je v OSN třeba reformy. Její ideu vypracovalo před půl rokem na popud generálního tajemníka Kofiho Annana šestnáct expertů. Od úterka do soboty o ní rozhodne Valné shromáždění.

Co je zapotřebí…

Hlavní cíle reformy OSN lze rozdělit do tří skupin. Zaprvé: akceschopnost organizace mají posílit strukturální reformy, což se týká především Rady bezpečnosti a rozšíření počtu pěti stálých členů (USA, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína).

Na druhém místě je posílení…