0:00
0:00
5. 9. 20055 minut

Katrina nad Šumavou

Fotografie: Přibývání hurikánů v Karibiku má dopad i na střed Evropy. (Katrina letí Floridou, 25. 8. 2005.) Foto Profimedia.cz / Corbis Autor: Respekt

Na jaře tohoto roku američtí klimatologové upozorňovali, že teplota mořské hladiny Atlantského oceánu je na řadě míst – včetně subtropické a tropické části přiléhající k USA – vyšší. Během několika dnů tehdy proběhla americkým tiskem zpráva o tom, že se dají očekávat větší a častější tropické bouře, hurikány a povodně. Tato zpráva fungovala stejně jako vždy v minulosti – lidé se nejprve polekají a pak během pár dní na věc zapomenou, protože sdělovací prostředky je mezitím zásobují jinými šokujícími odhaleními. Hurikán Katrina nám všem teď zprávu o příliš teplém moři připomenul s tvrdostí, která se zapomíná jen obtížně.

Hlas volajícího na poušti

↓ INZERCE

Větší četnost bouří je způsobena dvěma základními mechanismy. Při vyšší teplotě oceánu se odpaří víc vody, takže když spadne, deště jsou ničivější. Teplo je zároveň hnacím motorem bouří – víc vlhkého a teplého vzduchu stoupá vzhůru, a přejí-li tomu podmínky, začíná nejprve pomalu a pak stále rychleji rotovat. Uprostřed víru o průměru až 100–200 km je postupně jako komínem nasáván další teplý vzduch a rychlost otáčení se dále zvyšuje. Dráha hurikánů je víceméně obvyklá. Pokud vůbec zamíří nad pevninu, tak většinou udělají široký oblouk přes Floridu někam k New Yorku, zeslábnou třením o zemi, voda vyprší a zkrotlá bouře někdy opět zamíří nad Atlantik.

Některé vytrvalé bouře však nad Atlantikem…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc