0:00
0:00
5. 9. 20055 minut

Katrina nad Šumavou

1320-mobr-2007-1773-mobr-cilek.gif
Autor: Respekt
Fotografie: Přibývání hurikánů v Karibiku má dopad i na střed Evropy. (Katrina letí Floridou, 25. 8. 2005.) Foto Profimedia.cz / Corbis Autor: Respekt

Na jaře tohoto roku američtí klimatologové upozorňovali, že teplota mořské hladiny Atlantského oceánu je na řadě míst – včetně subtropické a tropické části přiléhající k USA – vyšší. Během několika dnů tehdy proběhla americkým tiskem zpráva o tom, že se dají očekávat větší a častější tropické bouře, hurikány a povodně. Tato zpráva fungovala stejně jako vždy v minulosti – lidé se nejprve polekají a pak během pár dní na věc zapomenou, protože sdělovací prostředky je mezitím zásobují jinými šokujícími odhaleními. Hurikán Katrina nám všem teď zprávu o příliš teplém moři připomenul s tvrdostí, která se zapomíná jen obtížně.

↓ INZERCE

Hlas volajícího na poušti

Větší četnost bouří je způsobena dvěma základními mechanismy. Při vyšší teplotě oceánu se odpaří víc vody, takže když spadne, deště jsou ničivější. Teplo je zároveň hnacím motorem bouří – víc vlhkého a teplého vzduchu stoupá vzhůru, a přejí-li tomu podmínky, začíná nejprve pomalu a pak stále rychleji rotovat. Uprostřed víru o průměru až 100–200 km je postupně jako komínem nasáván další teplý vzduch a rychlost otáčení se dále zvyšuje. Dráha hurikánů je víceméně obvyklá. Pokud vůbec zamíří nad pevninu, tak většinou udělají široký oblouk přes Floridu někam k New Yorku, zeslábnou třením o zemi, voda vyprší a zkrotlá bouře někdy opět zamíří nad Atlantik.

Některé vytrvalé bouře však nad Atlantikem…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články