Jak ministři bojovali s chobotnicí
Jako by to bylo zakleté: seriál o podivných a korupcí zavánějících nákupech pro českou armádu nemá konce, zprávy o podivných obchodech prosakují dál a dál. Celková hodnota podezřelých smluv se už přehoupla přes sto miliard korun. Zatím posledním a nejaktuálnějším hitem je třímiliardová zakázka na technickou ochranu muničních základen, kterou od ministerstva obrany získala brněnská firma Trade Fides.
Jako by to bylo zakleté: seriál o podivných a korupcí zavánějících nákupech pro českou armádu nemá konce, zprávy o podivných obchodech prosakují dál a dál. Celková hodnota podezřelých smluv se už přehoupla přes sto miliard korun. Zatím posledním a nejaktuálnějším hitem je třímiliardová zakázka na technickou ochranu muničních základen, kterou od ministerstva obrany získala brněnská firma Trade Fides.
Nic divného
Po vstupu do NATO vytýkali spojenci české armádě mezi řadou jiných nedostatků i totálně špatné zabezpečení muničních skladů. Ministerstvo obrany se k nápravě dostalo po třech letech a hned první krok tehdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka šel v dlouholeté tradici zdejších vládních zakázek: vyhnout se veřejnému výběrovému řízení a lukrativní obchod za miliardy zadat přímo konkrétním firmám – v tomto případě slízly smetanu Trade Fides a Group 4. Přitom rok předtím dal Tvrdíkův předchůdce Vladimír Vetchý prověřit šest tisíc armádních zakázek z přelomu tisíciletí a zjistil, že pouze u dvou stovek z nich proběhl výběr firmy soutěží. Zbytek byl zadán úředně vybranému šťastlivci s odkazem na hrozící „časovou tíseň“. A sám Tvrdík, chvíli poté, co nastoupil v roce 2001 do křesla ministra obrany, oznámil, že „systém nákupu je neprůhledný, ministerstvo uzavíralo léta špatné dohody a během posledních let se zbytečně proinvestovaly a ztratily miliardy. …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu