Čekání na karikaturu

Rozsáhlý text Marka Faka nazvaný Chtějí Arabové demokracii? (Respekt č. 2/2004) odpovídá spíše na otázku, co si představitelé americké intelektuální a politické elity myslí o vývozu demokracie na Střední východ, než o snaze islámských zemí z vlastní vůle demokratizovat své rozhodovací procesy. O té se toho v článku moc nedozvíme. Není proto od věci zjistit, jak na tom v tomto ohledu arabské země jsou. A řekněme rovnou, že islám a demokracie se nevylučují. Svědčí o tom i fakt, že mnozí arabští učenci nevnímají zásady liberální demokracie jako hrozbu, nýbrž jako šanci.

Zpráva o stavu islámského světa

Na sklonku loňského roku zveřejnila speciální komise OSN souhrnnou analýzu stavu arabského světa. Dokument si zaslouží pozornost zejména proto, že jej sepsali výhradně arabští vědci. Jedná se tak o cenný kritický obraz arabské společnosti kreslený jejími vlastními příslušníky.

Již první část jejich zprávy publikovaná v roce 2002 poukázala na možné příčiny zaostávání arabských zemí. Zatímco ještě v padesátých letech byl arabský svět na vyšší ekonomické úrovni než státy východní Asie, které jsou dnes synonymem hospodářského růstu, je dnes hrubý domácí produkt všech arabských států, které mají celkem 280 milionů obyvatel, jen o něco málo vyšší než HDP Španělska (přesně je to 604 ku 559 miliardám dolarů).

Jen…