Jednooký mezi slepými

Předminulou neděli 19. října zemřel v Sarajevu bosenský lídr Alija Izetbegovič, jeden z autokratů, kteří do svých rukou obratně převzali v dávném roce 1990 moc po komunistických funkcionářích ve většině tehdejší Jugoslávie. Bosna-Hercegovina, jak známo, se poté v první polovině 90. let stala dějištěm války, při níž zahynulo asi dvě stě tisíc lidí. Izetbegovič, který zemřel na zástavu srdce, dlouhé roky stál v čele Bosňáků neboli Muslimů – bosenští Slované islámského vyznání byli už po druhé světové válce uznáni za národ, odtud velké „M“. A právě Bosňáků zahynulo při genocidních etnických čistkách nejvíce. Izetbegovičova pohřbu se minulou středu za lijáku v Sarajevu účastnilo přes sto tisíc lidí. Ovšem v ten samý den mezinárodní tribunál v Haagu potvrdil, že vyšetřoval jeho údajný podíl na spáchání některých válečných zločinů.

Zlaté osmanské doby

Z lídrů, kteří nejpozději od začátku 90. let určovali dění na západním Balkáně, je dnes naživu například prezident mezinárodního protektorátu Kosovo Ibrahim Rugova, jemuž nelze upřít přesvědčený pacifismus. Nebo také Milo Djukanovič, obviňovaný ze státem organizovaného pašeráctví, jenž je premiérem Černé Hory – před několika lety tento muž našel odvahu vyjádřit jménem své země lítost nad zlem spáchaným Černohorci v Chorvatsku. Nacionalista Franjo Tudjman, který zanesl do chorvatského systému ty nejhorší nectnosti…