


Po léta zažitý obraz, v němž byl Balkán zlou, odvrácenou stranou starého kontinentu a místem, kde jsou spory z minulosti donekonečna pohnutkou ke krvavým konfliktům, se předminulý týden prosvětlil. „Jako prezident Srbska a Černé Hory, ve jménu minulosti, na niž nemůžeme zapomenout nebo ji opravit, se omlouvám za veškeré zlo, jež kterýkoli občan Srbska a Černé Hory způsobil komukoli z Chorvatska,“ prohlásil prezident Srbska a Černé Hory Svetozar Marovič. Stalo se tak na tiskové konferenci u příležitosti první poválečné návštěvy chorvatské hlavy státu Stipeho Mesiče v Bělehradě. Mesič pohotově připojil podobně vstřícné vyjádření, jen opatrněji formulované. Světové tiskové agentury nešetřily velkými slovy. AFP označila Mesičovu návštěvu jako historickou, Reuters psal o definitivním ukončení války. Bližší pohled ale odhalí více šedých tónů.
Uberte na vlastenectví
Oba prezidenti už mají s omluvami určité zkušenosti, přestože ani jeden z nich není sám bez poskvrny. Marovič patřil ke klíčovým hráčům režimu, který bělehradský vládce Slobodan Miloševič na začátku své samovlády instaloval v Černé Hoře. Ale po roce 1996 Marovič zůstal věrný tehdejšímu černohorskému premiérovi Milu Djukanovičovi, který se Miloševičovi vzepřel. A právě Djukanovič se už v roce 2000 omluvil chorvatskému národu za černohorskou účast v agresi. Mesič, jenž byl zpočátku zase čelným mužem režimu Franja…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu