Dopisy

Rovný metr odborářů

Potěšil mě článek Lenky Zlámalové Poslední bitva odborů (Respekt č. 26/2003).

Nedá mi to, abych na něj jako zaměstnanec, který je zároveň i živnostníkem, nezareagoval. Jsem totiž nadmíru rozezlen informacemi o tom, že na nátlak odborů má být zavedena minimální daň pro živnostníky. Rozhodně protestuji proti tomu, aby si funkcionáři odborů osobovali právo jednat za jiné skupiny obyvatelstva a proti jejich zájmům a vměšovat se do řízení státu. Za jejich politikou se skrývá stará komunistická nenávist vůči těm, kdo jsou schopni si na sebe vydělat. Zavedení daně je údajně nutné kvůli tomu, že „podnikatelé“ (mimochodem, zajímalo by mě, odkdy jsou třeba švec nebo květinářka považováni za podnikatele) dělají vše pro to, aby nemuseli platit do státní pokladny. O jaké ověřené zdroje takové tvrzení odboráři opírají? A jak se mohli dostat k číslům, kolika živnostníků se má zavedení paušální daně týkat, když jde o důvěrné údaje? A proč soudruzi odboráři nejdou v této logice dále a nepožadují také zdanění příjemců sociálních dávek, kteří si přivydělávají načerno, nebo vůbec všech, když prý nelze zjistit, kteří podvádějí?

Postup odborářů považuji za protiústavní hanebnost, neboť opět prakticky usilují o zavedení nerovnosti občanů před zákonem a přímo obviňují skupinu obyvatelstva z trestného činu krácení daně.

Miloš Kadlec, Mladá Boleslav